Salon, Kabinet
20. 6. – 13. 10. 2019
Muzeum umění Olomouc buduje sbírkové knižní fondy systematicky už od poloviny 90. let. Nejprve to byla Kniha 20. století zaměřená na typografii meziválečné avantgardy a pozdní poválečné moderny, dále Knihovna Otto Františka Bablera jako součást literární pozůstalosti významného olomouckého překladatele a bibliofila a konečně sbírka Autorské knihy, tedy knihy jako uměleckého, mnohdy v jediném exempláři vytvořeného díla. Kniha v různých podobách se pravidelně objevuje ve výstavních plánech muzea, v roce 2009 byla dokonce ústředním tématem všech výstav v MUO a na nejobsáhlejší z nich, přehledové výstavě Listování, byly tehdy představeny všechny muzejní knižní sbírky.
Sbírku Kniha 20. století tvoří kolekce knih, časopisů a sborníků, na jejichž úpravě se podíleli významní čeští umělci. Jejím těžištěm je česká knižní avantgarda v období mezi dvěma světovými válkami, kdy byly hlavními proudy funkcionalisticky orientované knižní úpravy, konstruktivistická typografie a fotomontáž (Karel Teige, Zdeněk Rossmann, Ladislav Sutnar), jedinečná tvorba Josefa Čapka i knižní úpravy v duchu poetismu a surrealismu (Jindřich Štyrský, Toyen, Josef Šíma). Časové rozpětí sbírky se postupně rozšířilo i na jejich předchůdce z počátku 20. století, kteří tvořili ve stylu secese, symbolismu, dekadence (Vojtěch Preissig, František Kobliha, Josef Váchal) a později expresionismu a kubismu (Vlastislav Hofman, Jaroslav Benda, Method Kaláb).
Akviziční činnost jsme v posledních letech zacílili také na doplnění výtvarně a typograficky zajímavých knih vydaných v okolních zemích, abychom naši knižní sbírku zasadili do středoevropského kontextu. Touto výstavou představujeme první užší výběr, a to z knih české a německé provenience. Nejprogresivnější umělci střední a východní Evropy totiž tvořili v Německu, kde nalézali platformu pro své nové pojetí umění. Z konstruktivismu vychází hnutí Bauhaus, které způsobilo revoluci v architektuře, v užitém umění i v typografii. Střetávají se zde osobnosti uměleckého světa jako El Lisickij nebo László Moholy-Nagy. Avantgardnímu hnutí předchází výrazné období německého expresionismu (Karl Jakob Hirsch, Max Kaus) a počátkem 20. století secesní a symbolistní styl (Marcus Behmer, Hermann Abeking). Přirozený průnik kultur sousedících zemí navíc přináší i v knižních tirážích častý výskyt jmen umělců českého původu (Alfred Kubin, Emil Orlik, Carl Otto Czeschka).
Nachbarn im Buch | Die tschechische und die deutsche Buchkultur in der 1. Hälfte des 20. Jahrhunderts aus der Sammlung des Kunstmuseums Olomouc
Schon seit Mitte der 90er Jahre werden im Kunstmuseum Olomouc Sammlungen von Buchfonds systematisch aufgebaut. Zuerst war es Das Buch des 20. Jahrhunderts, in dessen Mittelpunkt die Typografie der zwischen den beiden Weltkriegen aktiven Avantgarde sowie die Moderne der späten Nachkriegszeit standen, im Weiteren war es Die Bibliothek von Otto František Babler, die ein Teil des literarischen Nachlasses dieses bedeutenden olmützer Übersetzers und Buchliebhabers umfasst und schließlich auch die Sammlung Autorenbücher, wo das Buch als ein manchmal nur in einem Exemplar geschaffenes Kunstwerk vorgestellt wird. Das Buch in seinen verschiedenen Formen erscheint regelmäßig in den Ausstellungsplänen des Museums. Im Jahre 2009 war es sogar das zentrale Thema aller Ausstellungen im Kunstmuseum in Olomouc, wobei damals im Rahmen der umfangreichsten Veranstaltung dieser Art, in einer Übersichtsausstellung mit dem Titel Blättern, alle Museums-Büchersammlungen vorgestellt wurden.
Die Sammlung Das Buch des 20. Jahrhunderts besteht aus einer Bücher-, Zeitschriften- und Sammelbücher- Kollektion, an deren Gestaltung sich mehrere bedeutende tschechische Künstler beteiligten. Der Schwerpunkt liegt auf der tschechischen Buch-Avantgarde im Zeitraum zwischen den beiden Weltkriegen, wo es mehrere Hauptströme gab, nämlich die funktionalistisch orientierte Buchgestaltung, die konstruktivistische Typographie und die Fotomontage (Karel Teige, Zdeněk Rossmann, Ladislav Sutnar). Einzigartig sind das Schaffenswerk von Josef Čapek und Buchgestaltungen im Sinne des Poetismus und Surrealismus (Jindřich Štyrský, Toyen, Josef Šíma). Die Zeitspanne der Sammlung hat sich allmählich erweitert, und zwar auch in Richtung der Vorgänger der genannten Künstler vom Anfang des 20. Jahrhunderts, die Vertreter des Sezessions-, Symbolismus- und Dekadenz- Stils (Vojtěch Preissig, František Kobliha, Josef Váchal) und später des Expressionismus und Kubismus (Vlastislav Hofman, Jaroslav Benda, Method Kaláb) waren.
In den letzten Jahren waren unsere Bemühungen darauf gerichtet, unsere Sammlungen mit bildnerisch und typographisch interessanten Büchern, die in den benachbarten Ländern herausgegeben wurden, zu ergänzen. Wir verfolgten dabei das Ziel, unsere Buchsammlung in den mitteleuropäischen Kontext einzugliedern. Mit dieser Ausstellung wird die erste engere Auswahl vorgestellt, und zwar von Büchern tschechischer und der deutscher Provenienz. Die progressivsten Künstler Mittel- und Osteuropas schufen nämlich ihre Werke in Deutschland, wo sie ihre Plattform für ihre neue Auffassung der Kunst zu finden pflegten. Aus dem Konstruktivismus ging die Bewegung Bauhaus hervor, die eine Revolution in der Architektur, in der angewandten Kunst sowie in der Typographie bedeutete. Persönlichkeiten der Welt der Künstler wie El Lissitzky oder László Moholy-Nagy kamen da zusammen. Dieser Avantgarde-Bewegung gingen eine ausdrucksstarke Zeitspanne des deutschen Expressionismus (Karl Jakob Hirsch, Max Kaus) und Anfang des 20. Jahrhunderts der Sezessions- und Symbolismus –Stil (Marcus Behmer, Hermann Abeking) voraus. Die Kulturen der Nachbarländer waren gegenseitig durchlässig und befruchteten sich gegenseitig, was sich auch darin zeigte, dass die Namen von Künstlern tschechischer Herkunft auch in Druckvermerken (Alfred Kubin, Emil Orlik, Carl Otto Czeschka) häufig vorkamen.
Autorka výstavy / Autorin der Ausstellung: Hana Bartošová
Texty / Texte: Hana Bartošová
Překlad / Übersetzung: Eva Kušová, Michael Hofmann
Architektonické řešení / Architektonisches Design: Petr Oulehla
Grafický design / Grafikdesign: Vladimír Vaca
Instalace / Installation: Jan Kutra, Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář
Videoinstalace / Videoinstallation: Kamil Zajíček
Edukace / Bildung und Vermittlung: Terezie Čermáková