Výstavní plán MUO 2022

AKTUALITA | 27. 1. 2022 Na začátku února zahajujeme novou výstavní sezonu vernisáží hned dvou výstav – Byli jsme světoví! | Expo Brusel, Montreal, Ósaka z archivu architekta Miroslava Řepy a Petr Zlamal | V žáru malby. Podívejte se, co dalšího jsme si pro vás připravili.

AKTUALITA | 27. 1. 2022

Na začátku letošního roku – 2. 1. 2022 – skončil největší výstavní projekt Muzea umění roku minulého, přehlídka moderního středoevropského umění Trienále SEFO 2021. Na začátku února pak zahajujeme novou výstavní sezonu vernisáží hned dvou výstav – Byli jsme světoví! | Expo Brusel, Montreal, Ósaka z archivu architekta Miroslava ŘepyPetr Zlamal | V žáru malby.

Počínaje rokem 2022 začíná Muzeum umění Olomouc vázat pravidelné programy v tematických blocích, které předznamenávají vznik stálé expozice Středoevropského fóra Olomouc (SEFO). Prvním tématem je dvojice pojmů „domov a svět“. Jejich souvztažnost budou zkoumat všechny výstavní projekty sezóny, ale také doprovodné a lektorské programy. V roce 2022 se na platformě SEFO navíc uskuteční mezinárodní konference zaměřená na činnost a spolupráci středoevropských muzejních institucí.

Byli jsme světoví!
Expo Brusel, Montreal, Ósaka z archivu architekta Miroslava Řepy

Muzeum moderního umění Olomouc | Galerie
3. 2. – 1. 5. 2022

MUO uchovává ve sbírce pozoruhodnou kolekci dokumentů, autorských fotografií a diapozitivů architekta Miroslava Řepy (*1930), spoluautora československého pavilonu pro Expo v Montrealu. Nadšení pozorovatele světové výstavy v Bruselu v roce 1958 vystřídala v Kanadě v roce 1967 velká zodpovědnost za úspěch naší expozice. Jako spolupracovník, ale zejména výborný dokumentátor se účastnil i světové výstavy v japonské Ósace, která završila přední pozici Čechů a Slováků na poli výstavnictví. Propojení kvalitní architektury s uměním, služeb pro návštěvníky s audiovizuálními novinkami, to vše září ze světelných obrazů, jimiž výstava přiblíží dobovou atmosféru. 

Petr Zlamal | V žáru malby

Muzeum moderního umění | Kabinet a Salon
3. 2. – 8. 5. 2022

Retrospektivní výstava Petra Zlamala (* 1949), souputníka a spolužáka někdejších členů Volného seskupení 12/15, představí autorovu pozoruhodnou figurativní i krajinářskou tvorbu vyznačující se svrchovaným expresivním malířským výrazem a citem pro neokázalou monumentalitu. Jádro výstavy budou tvořit obrazy z posledních třiceti let. Výstava dramaturgicky zapadá do dlouhodobého volného cyklu, v jehož rámci jsou představováni nejvýznamnější umělci a umělkyně působící v Olomouci a okolí od počátku 20. století až do současnosti. K výstavě vyjde retrospektivní katalog.

Domov a svět

Muzeum moderního umění Olomouc | Trojlodí
3. 3. – 11. 9. 2022

Projekt zahajuje přípravu nové stálé expozice SEFO. Je sondou do středoevropské krajiny a způsobu, jakým vizuálně kodifikujeme význam a povahu „domova“. Pozornost soustřeďuje na tři krajinné typy: pomezí, nížiny a vrcholy, respektive Šumavu alias Böhmerwald (Josef Váchal, Alfred Kubin, František Skála nebo Michaela Melián), pustu či Hanou a Slovácko (Károly Markó, László Lakner, André Kertész, László Fehér, Joža Uprka, Jiří Lindovský) a Tatry (Ľudovít Fulla, Martin Benka, Julius Koller, VAL, Rudolf Sikora nebo Stanislav Mikyta). Jedná se zároveň o tři typy ideální krajiny, k nimž se váže osobní i sdílená imaginace konkrétních (rodinných, obecních, národních) společenství (emigrace, odsun). V centru expozice bude malé severopolské město Otwock, místo původu sochaře a vizuálního umělce Mirosława Bałky. Jeho tamější ateliér se mezi lety 2011 a 2018 stal centrem projektu Studio Otwock, na němž se podílela řada zahraničních tvůrčích osobností, mj. Tacita Dean či Luc Tuymans. Projekt poměřuje polarity „naše/cizí“ či „centrum/periferie“ a nastiňuje možný způsob reflexe tzv. lokálních témat v globálním kontextu.

Bosch + Bosch

Muzeum moderního umění | Salon, Kabinet
2. 6. 2022 – 23. 10. 2022

Skupina Bosch + Bosch vznikla před 50 lety v Subotici, v bývalé Jugoslávii, zcela mimo hlavní kulturní a umělecká centra. Program a činnost skupiny byly ovlivněny mezinárodním avantgardním hnutím a umělci jako byli Lajos Kassák či Sándor Barta. Většina členů skupiny byla maďarského původu (Attila Csernik, Katalin Ladik, László Kerekes, László Szalma, Bálint Szombathy) a část srbského původu (Slavko Matković, Ante Vukov). Hned od začátku se obrátili zády k tradičnímu tvůrčímu výrazu, odvážně a rozhodně se připojili k současným paradigmatům mezinárodního umění. Svými aktivitami reagovali na dobovou existenciální situaci života v příhraniční zóně. Podstatná část jejich práce byla v posledních letech integrována do dějin maďarského umění, ale veřejnost ji dosud neměla možnost podrobně poznat.

Posvátné umění v nesvaté době.
České sakrální umění 1945-1989

Muzeum moderního umění | Trojlodí
27. 10. 2022 – duben 2023

Křesťanství bylo v historii významným inspiračním zdrojem a iniciátorem vzniku výtvarných děl. Sakrální umění v sobě zahrnovalo všechna výtvarná odvětví a reprezentovalo hlavní myšlenkové proudy doby. Nástup komunistického režimu po druhé světové válce vedl mimo jiné k potlačení křesťanských církví a s ní i výtvarných projevů s duchovním obsahem. Přesto a navzdory této době vznikaly sakrální realizace vysoké výtvarné a teologické úrovně, na které se soustředí tento výstavní projekt. Výběrově se představí díla ze sakrálních prostor křesťanských církví, jež ukáží, jak novodobé výtvarné přístupy pronikaly do kostelních interiérů, například v pracích Ludvíka Kolka, Mikuláše Medka, Otmara Olivy, Miroslava Rady, Miloslava Troupa, Vojmíra Vokolka a dalších. Dosud jen dílčím způsobem zpracované téma v dějinách českého výtvarného umění seznámí návštěvníky s realizacemi z různých výtvarných oblastí, jež jsou mnohdy dodnes součástí liturgických prostor. 

Šikmý úhel

Muzeum moderního umění Olomouc | Galerie
24. 11. 2022 – 2023

Jedním z velkých témat evropské kultury je hledání univerzálního jazyka. Jaké by to bylo žít ve světě, v němž si všichni navzájem rozumíme? V němž sdílíme jazykové a kulturní obraty? Ve kterém je babylonská věž jenom vtipnou anekdotou? Koncentrovaný pohled do sbírek Muzea umění, na jehož přípravě se podílí nederlandista Hubert van der Berg, je stejnou měrou poučný jako hravý – univerzalitu hledá v obraze, přesněji řečeno avantgardní typografii. Opírá se přitom o konkrétní historickou událost – návštěvu profesora Státní umělecké akademie v Haagu Paula Schuitemy v Brně, kde v lednu 1936 proslovil dvě přednášky věnované experimentální filmové tvorbě a moderní holandské fotografii a uvedl sérii krátkých experimentálních filmů. Ty všechny spojuje “šikmý úhel”, diagonála, jazykový prvek, který nemá obdoby – a jde skutečně napříč časem i prostorem.

Rukopisy

Arcidiecézní muzeum Olomouc | Galerie
20. 10. – 20. 11. 2022

Výstava představí středověké a raně novověké rukopisy uložené v knihovně arcibiskupského zámku v Kroměříži. Mnohé z nich byly nově objeveny, autorsky určeny či datovány v rámci podrobného studia sbírky, jehož výsledkem je katalog připravený autorským týmem specialistů. Nejstarším rukopisem zámecké knihovny je Gregoriánský sakramentář z 2. poloviny 9. století, elegantní kodex psaný karolinskou minuskulou. Liturgické rukopisy jsou ve sbírce zastoupeny nejčastěji. Jedná se o misály, chorální knihy, bible, ale také modlitební knihy drobného formátu určené pro soukromé rozjímání. Knihovna uchovává i teologické rukopisy, právnické kodexy a knihy věnované astrologii, logice a lékařství. Mnoho rukopisů je bohatě zdobeno iluminacemi. Vzhledem k citlivosti středověkých knih na klimatické a světelné podmínky budou rukopisy vystaveny pouze po dobu jednoho měsíce.

Tibet

Arcidiecézní muzeum Olomouc | Galerie
8. 12. 2022 – 2023

Umělecká tvorba byla v buddhistickém pojetí tradičně vnímána jako „podpora“ tří aspektů buddhovství: těla, řeči a mysli. Umělecké předměty po staletí sloužily jako prostředky k meditaci, modlitbě i k didaktickým účelům. Vyznačují se bohatou ikonografií, hlubokou symbolikou a mistrným zpracováním materiálů. V průběhu staletí se tibetské umění formálně vyvíjelo a vznikaly také specifické regionální styly. Skvostná malířská a sochařská díla byla tradičně součástí interiérů klášterů a bohatých obydlí. Ke každodenní lidové náboženské praxi pak sloužily drobné malby vkládané do škapulířů či hliněné obětiny. Výstava představí reprezentativní výběr tibetského umění ze sbírek Lamaistické podsbírky Náprstková muzea, která dohromady čítá přibližně 3000 předmětů.