Zrod soudobého Středoevropana
Dlouhé období let 1848 až 2018 zmapovala mezinárodní umělecko-historická konference Zrod soudobého Středoevropana, kterou na Arcibiskupském zámku v Kroměříži pořádala 19. – 21. září 2018 Univerzita Palackého, Národní památkový ústav, Muzeum umění Olomouc a město Kroměříž. Přednášející mluvili o otázkách postupného formování občanské společnosti, přístupech k jejímu studiu, sociální problematice, odrazech ve výtvarném umění a dotkli se také sociologie či politologie. Mezníky konference tvoříl rok, ve kterém se do Kroměříže přesunulo první ústavodárné shromáždění ve střední Evropě, a letošní rok, který Evropský parlament vyhlásil rokem Evropského kulturního dědictví. Záštitu nad konferencí převzal předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani.
„Těžiště většiny historických referátů leželo v takzvaném dlouhém 19. století, zejména v jeho druhé polovině, kdy se v důsledku převratných ekonomických, sociálních a politických změn rodila současná občanská společnost,“ vysvětluje docent Michael Viktořík, vedoucí sekce nejnovějších dějin na katedře historie olomoucké filozofické fakulty. „Právě v tomto období vznikla a rozvíjela se celá řada stereotypů a mýtů, ale i celá řada ,-ismů‘, které jsou integrální součástí naší přítomnosti. Většina příspěvků se z různých úhlů věnovala těmto stále aktuálním a důležitým tématům, jako jsou nacionalismus, sociální otázka, emancipace nebo česko-německé vztahy. Dvacáté století není pochopitelné bez studia století devatenáctého,“ vysvětluje Viktořík.
Konference se zúčastnili přední čeští historikové a historičky obecných dějin i dějin umění. Společně hledali v minulosti paralely a analogie se současností. „Příspěvky věnované vzniku moderních národů – českého, slovenského, maďarského – a států či formování moderní občanské společnosti doplnily pohledy zahraničních odborníků: pařížské profesorky Catherine Horel, rakouského historika Lothara Höbelta, bývalého rakouského vicekancléře Erharda Buseka či amerického historika umění Stevena Mansbacha,“ dodává historik Jan Stejskal z Filozofické fakulty UP.
Účastníci konference se zaměřili především na různé aspekty formující se občanské společnosti, a to nejen v kontextu národních hnutí a demokratizace společnosti, ale i industrializace a s tím související sociální otázkou. „Stranou nezůstala ani osobnost Františka Palackého a samotné Kroměříže, kde došlo k pokusu řešit soužití národů habsburské říše ústavní, mírumilovnou cestou na principech konstituční monarchie. Jsme přesvědčeni, že si dnešní doba klade otázky, které nejsou nepodobné těm, které si kladli naši předkové v Kroměříži – totiž že je pro malý národ smysluplné existovat ve větším celku, který vyznává svobodu a ctí právo a ústavní zvyklosti,“ dodává Jan Stejskal.
Záštitu udělili:
Antonio Tajani
předseda Evropského parlamentu
Jan Graubner
arcibiskup olomoucký, metropolita moravský
Antonín Staněk
ministr kultury České republiky a primátor statutárního města Olomouce
Piotr Gliński
ministr kultury a národního dědictví Polské republiky
Ľubica Laššáková
ministryně kultury Slovenské republiky
Péter Fekete
státní tajemník pro kulturu Ministerstva lidských zdrojů Maďarska
Gernot Blümel
spolkový ministr pro EU, umění,kulturu a média Rakouské republiky
Ladislav Okleštěk
hejtman Olomouckého kraje
Jiří Čunek
hejtman Zlínského kraje
Ve středu 19. září začala na kroměřížském zámku mezinárodní umělecko-historická konference věnující se postupnému formování občanské společnosti, přístupům k jejímu studiu a odrazu doby ve výtvarném umění.
Český senát zastupovala jeho místopředsedkyně Miluše Horská, senátorka za Pardubicko, Přeloučsko a Chlumecko.
Ondřej Zatloukal, Michal Soukup, Michaela Šojdrová, Tibor Navracsics, Miroslav Kindl a Martin Krčma při zahájení mezinárodní konference Zrod soudobého Středoevropana.