Kino střední Evropa: Wilhelm Sasnal

Wilhelm Sasnal (*1972)
je malíř, ilustrátor a autor filmů. Žije a tvoří v polském Krakově. Studoval architekturu na Technické univerzitě v Krakově, kde se svými kolegy založil skupinu Ładnie, poté přešel na Akademii výtvarných umění, kterou absolvoval v roce 1999. Ve stejném roce získal ocenění Grand Prix na Bienále Bielska Jesień, v roce 2003 cenu Pegaz a v roce 2006 The Vincent Van Gogh Biennial Award for Contemporary Art in Europe. V roce 2002 se zúčastnil umělecké přehlídky Art Basel, což mu přineslo zájem řady kurátorů a institucí v Evropě (Münster, Kolín, Zürich, Antverpy, Londýn) a v USA (New York). V Kunsthalle Zürich poprvé vystavil své autorské filmy. Jeho malby byly prezentovány na titulních stranách časopisů Frieze a Artforum. V roce 2005 se stal jeho obraz Letadla nejdražším prodaným obrazem žijícího polského autora. V roce 2006 ho Flash Art jmenoval nejúspěšnějším mladým umělcem v žebříčku TOP 100 Artists. V následujících letech pokračovala řada jeho sólových i skupinových výstav ve světových institucích i v soukromých galeriích. Krátké experimentální filmy inspirované polskou filmovou avantgardou a neo-avantgardou natáčí od roku 1996. V roce 2008 natočil svůj první celovečerní film Świniopas a od této doby spolupracuje na filmech se svou ženou Ankou.

ST 13 07 2022
20:00 FACEBOOK A WEB MUZEA UMĚNÍ (VSTUP VOLNÝ)
ONLINE DISKUSE

Kurátor Muzea umění Jakub Frank zahájí další etapu Kina střední Evropa diskusí s polským malířem Wilhelmem Sasnalem na téma kulturního odcizení.

Wilhelm Sasnal je malíř filmových políček a režisér malířských kompozic. Obě role se však v jeho tvorbě volně prolínají a ani jedna neplatí stoprocentně. Na jedné straně stojí objektivita Sasnalových malířských výjevů zobrazujících reálné situace – často původně zachycené na fotografiích či videích – které nicméně obsahují silnou uměleckou přítomnost autora. Na straně druhé je to velká míra nekonkrétnosti, nezáměrnosti a subjektivního ne-vyprávění Sasnalových krátkometrážních filmů, natočených ovšem okem pozorovatele reálného světa – jen možná jiného a cizího.

Jak píše Łukasz Ronduda: “Sasnalovy filmy a malby jsou silně zakořeněny v jeho vlastní existenci, jsou imaginací filtrovaným záznamem jeho vztahů ke světu, místu, ve kterém žije nebo na kterém se právě nachází, k jeho milovaným (především jeho ženě Ance), jeho přátelům nebo lidem, které na svých cestách potká.” Jejich objektivita, ať už formální či obsahová, je tedy vždy nazíraná přes autorovu vlastní zkušenost a cit a nabízí neotřelou kombinaci osobní zvědavosti a chladné odtažitosti.

Série krátkých filmů natočených ve Spojených státech mezi lety 2003-2006 na přenosnou filmovou kameru na 8mm a 16mm filmový materiál čerpá z experimentálních přístupů využívaných hojně v polské neo-avantgardní filmové tradici. Sasnal navazuje na formát “osobního filmu”, který využívá těsné blízkosti kamery a soukromého života kameramana, což mu umožňuje zachytit a zprostředkovat vedle samotné reality také vlastní mentalitu, osobní zvědavost nebo autorská gesta. Sasnal filmy natáčel během svých pobytů ve Spojených státech v době nástupu jeho umělecké popularity a právě subjektivní formát stejně jako charakteristicky analogová vizualita filmů tak nabízí osobní a téměř nostalgický pohled středoevropana na mizející kulturu západu – kulturu kovbojů, rezavějících výdobytků techniky a nezávislé kytarové hudební scény.

Marfa (2005, 28:51)

Název filmu vychází ze jména města v Texasu, ve kterém Wilhelm Sasnal pobýval v roce 2005 na umělecké rezidenci. Marfa je známá sbírkou a muzeem umělce Donalda Judda, k jehož tvorbě a myšlenkám Sasnal odkazuje v několika záběrech filmu a v celkové struktuře filmového narativu (Ł. Ronduda). S využitím všech osob, které Sasnal ve městě potkal, včetně místních skejťáků a jediné hudební skupiny, která zde působila – SPIC (Satanic Punk International Conspiracy) – se film zabývá severoamerickou fascinací auty a ukazuje jakousi performanci odehrávající se mezi místními, jejich auty a texaskou pouští.

Mojave (2006, 6:36)

Ve filmu se Sasnalova manželka a syn procházejí mezi troskami letadel v Mohavské poušti v USA. Kamera je sleduje, jak putují od jednoho stroje k druhému, vstupují do prázdných trupů, schovávají se v rezavějících motorech. Video doprovází hudba z polských filmů z 50. let. Film dobře ilustruje Sasnalův zájem o žánr "osobního filmu", který byl pro Sasnalovu filmovou tvorbu obzvláště inspirativní. Autor má svou kameru vždy při sobě a vytváří si jakýsi filmový zápisník, do kterého zaznamenává svůj vztah ke skutečnosti, k místům a lidem, k nimž se cítí být připoután.

Chicago (2003, 11:38)

Formálně nejradikálnější z vystavených filmů je prostý záznam z okna nadzemky a automobilu. Šedivé předměstí Chicaga ubíhající za oknem se jen z času na čas zastaví na nějakém detailu, aby se po chvíli zase rozjelo a pokračovalo v cestě. Záběry jsou doprovázeny dokola se opakujícími akordy lo-fi kytarové skladby s nevýraznou dynamikou, která dodává celému filmu na monotónnosti. Ve filmu se projevuje “deníkovost” Sasnalovy tvorby a potřeba zaznamenávat aktuální stav věcí bez ohledu na jeho historickou závažnost či umělecký potenciál.

The Ranch (2006, 37:08)

Film je sbírkou zdánlivě libovolně poskládaných snímků, které byly spontánně pořízeny během Sasnalových cest po USA. Film zahrnuje záběry natočené na texaském ranči při cejchování a kastraci býků, jiný fragment, natočený z jedoucího auta, ukazuje z různých perspektiv rozsáhlý průmyslový komplex, jiný sleduje televizní reportérku při předtáčení reportáže a další přes plot nahlíží na zápas dívčího baseballu. Také zvuk je koláží mnoha písní z různých míst a situací. Někdy doplňuje atmosféru obrazu, jindy funguje v kontrapunktu k rytmu vizuálního obsahu nebo s odehrávajícím se dějem vůbec nesouvisí. 

Autorské filmy Wilhelma Sasnala z let 2005–2006, kdy pobýval v USA, byly prezentovány na výstavě USA v CSW Zamek Ujazdowski ve Varšavě. V České republice jsou uvedeny poprvé.


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc zavřeno
Muzeum moderního umění 10.00-18.00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž 8.30 - 18.00

Středa | 10. 8. 2022

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@muo.cz
telefon: 585 514 241

11 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2022 Nastavení Cookies