Filmart představuje umělecké filmy už téměř osm let

AKTUALITA | 22. 1. 2018 Muzeum umění se zabývá několika uměleckými směry. V jeho sbírkách jsou obrazy, plastiky, kresby, architektura, fotografie a nezapomíná ani na film. K muzeu totiž nerozlučitelně patří také filmový klub – Filmart a už zítra představí první snímek letošního roku.

AKTUALITA | 22. 1. 2018

Do roku 2018 vstoupí filmový klub Muzea umění Olomouc – Filmart v úterý 23. ledna polským snímkem Mžitky od režiséra Andrzeje Wajdy, který popisuje situaci u našich severních sousedů po roce 1945 na příběhu slavného malíře Wladyslawa Strzeminského. Letos pak na diváky bude čekat také Tom of Findland nebo film o Jackie Kennedyové či vzniku vesmíru.

„Filmart v Muzeu umění funguje nějakých sedm osm let,“ připomíná produkční Roman Ludva, který stál u zrodu tohoto dnes už tradičního projektu. „K tomu nápadu mě přivedl Petr Nerušil, zakladatel a šéf festivalu Divadelní flora. Před nějakými devíti lety pořádal u nás v Arcidiecézním muzeu jako doplněk probíhajícího festivalu projekce filmů pro školy. A mě napadlo zkusit založit filmový klub pro běžné večerní publikum. Spojil jsem se s Petrem Bilíkem z filmové vědy na olomoucké univerzitě a on mě nasměroval na Lukáše Gregora. Ten pro nás stavěl dramaturgii filmových představení v prvním období.“ 

Už tehdy padl návrh na promítání dvakrát měsíčně. Filmu tak mělo patřit v Mozarteu vždy první a předposlední úterý v měsíci.

Inspirace ve výstavách

Promítání dvou filmů měsíčně není náhodné. Filmart totiž pracuje se dvěma filmovými cykly. „Filmy jsme aspoň částečně vždy vybírali a vybíráme i teď podle velkých výstav v muzeu – aby s nimi pokud možno ladily. Před minulou sezónou jsme začali spolupracovat s Janem Jílkem z Asociace českých filmových klubů a dramaturgem Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Ten pro nás teď staví dramaturgii. Ustavili jsme jeden kontinuální cyklus – Současný artový film, který doplňujeme cyklem ke konkrétní výstavě,“ vysvětluje Roman Ludva. 

Výběr filmů však dlouho komplikovalo technické zázemí Mozartea i nabídka distributorů. „Vybavení sálu Mozarteum neumožňuje promítat filmy z projekčních zařízení, jimiž disponují běžná kina, takže jsme pouštěli nahrávky z DVD. A nabídka distributorů kvůli tomu byla omezená – zprvu jsme promítali starší věci. Vytváření jednotlivých filmových cyklů byla tedy trochu z nouze ctnost – cyklus jsme prostě postavili podle toho, co se nám od distributorů podařilo sehnat,“ postěžoval si Roman Ludva. 

V poslední době se však nabídka výrazně zlepšila. „Jedním z důvodů je nejspíš skutečnost, že běžná kina mají problém s návštěvností, distributorům se tak snižují zisky a daleko ochotněji poskytnou fungl nový film prostorům, jako je ten náš, který má daleko ke komfortu specializovaných filmových sálů,“ domnívá se Roman Ludva. 

Důkazem je i nový filmový cyklus Plynutí času, který je inspirovaný výstavou děl Jozefa Jankoviče v Muzeu moderního umění. „Díky lepší nabídce jsme schopni promítnout většinu filmů relativně krátce po jejich české premiéře,“ pochlubil se Roman Ludva. Přes zlepšení filmové nabídky není vždy lehké naplnit cyklus doprovázející výstavu. „Velmi nesnadné bylo téma Fascinace skutečností týkající se hyperrealismu. Nakonec jsme promítli dva filmy: Rodinné štěstíNeon Demon,“ připomněl Ludva.

Filmy v původním znění

K Filmartu patří také titulky. Návštěvníci se tak mohou vždy těšit na jakýkoliv film v originálním znění. „Promítat filmy v původním znění je slušnost vůči filmovým příznivcům. Na dabing není v pořádném biografu nikdo zvědavý. Jenom párkrát jsme udělali výjimku při uvádění animovaných filmů. Když byly vhodné i pro děti, promítli jsme dabovanou verzi kvůli těm nejmenším,“ prozradil Roman Ludva výjimku potvrzující titulkové pravidlo.