Arteca

Projekt OA ITI – ARTECA
Pokročilé fyzikálně-chemické metody ve výzkumu a ochraně kulturního a uměleckého dědictví, CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/00 07378 je podpořen z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání – Předaplikační výzkum pro ITI (Integrated Territorial Investment), jehož cílem je přispět k rozvoji Olomoucké aglomerace.

Propojit špičkové chemiky, fyziky a historiky umění v jeden velký tým a využít jejich znalosti k co nejlepšímu poznání uměleckých děl – to je úkolem výzkumného projektu Arteca, díky němuž spolupracují Muzeum umění Olomouc, Univerzita Palackého a Národní památkový ústav.

„Jedním z průběžných výsledků našeho projektu je miniaturizace odebíraných vzorků z uměleckých děl. Díky chemikům a fyzikům víme, jak malý vzorek – a jde skutečně o mikrovzorky – nám stačí k získání co největšího množství všech potřebných informací. Tady je posun opravdu obrovský,“ prozrazuje Jana Michalčáková z Katedry dějin umění, která výzkumný tým Arteca vede.

„Na projektu pracuje už druhým rokem třicetičlenný tým složený z vědců z chemického i fyzikálně-optického chemického výzkumu z Přírodovědecké fakulty v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého, historiků umění věnujících se teorii ochrany památek i výtvarným technikám na Katedře dějin umění Filozofické fakulty, restaurátorů a kurátorů z MUO a pracovníků památkové péče z NPÚ, kteří se reálně o památky starají. Našim cílem je zjistit způsoby využití nových technologií napříč různými obory pro péči, ochranu a výzkum uměleckých děl, šířeji průzkum předmětů a objektů kulturního dědictví,“ říká Michalčáková.

Vědci, historici umění i památkáři, tak mohou nově využít pro průzkum vzácných uměleckých děl novinky z různých odvětví optiky, chemie, lékařství či stavebnictví i pro průzkum vzácných uměleckých děl. Díky tomu o nich získají historici umění a památkáři úplně nové poznatky.

Výsledky bádání jsou však užitečné nejen pro uměleckohistorický výzkum, ale také pro restaurátorskou praxi a péči o umělecké sbírky. „Nové poznatky nám výrazně pomohou v nastavení adekvátní péče o umělecká díla, která muzeum spravuje,“ doplňuje Helena Zápalková z Muzea umění.

Využití přírodních věd má v české restaurátorské škole svou letitou tradici započatou Bohuslavem Slánským, který koncem čtyřicátých let minulého století založil na pražské Akademii výtvarného umění restaurátorství jako samostatný studijní obor. „Současné technologické možnosti zkoumání uměleckých děl jsou však již na zcela jiné úrovni. Hluboký průnik do uměleckého díla se zcela minimálním či nulovým zásahem do jeho hmotné podstaty je základem všech prováděných průzkumových metod,“ podotýká Zápalková.

 

Největším přínosem projektu je propojení vědců z oborů, které spolu na první pohled nesouvisí. „Díky tomu můžeme na umělecké dílo nahlížet z mnoha úhlů pohledů, proměňuje to zároveň i naše uvažování se posouvá mimo obvyklé hranice našich profesí.“

Jedním z výsledků je například současný výzkum zpracování uměleckých děl ve virtuálním prostředí prostřednictvím 3D skenování. To umožňuje mj. věrné zachycení stavu díla k danému datu, a tak pomáhá i v plánování konkrétního restaurátorského zákroku. „Umožňuje nám to prohlížet sochu v její celistvosti na počítači, aniž bychom manipulovali s křehkým exponátem. Můžeme tak přesněji zakreslit odběr vzorků. V budoucnu by navíc bylo možné v těchto programech domodelovat nedochované části soch. Rozvoj tohoto odvětví má pro nás velký potenciál,“ vysvětluje Hana Kostková, restaurátorka malby a polychromovaných dřevěných soch z Muzea umění.

„Další zajímavý problém, který společně s fyziky řešíme, je efektivita UV laků. Ty mají chránit obrazy před absorpcí UV záření. Na katedře jsou testovány vzorky různých restaurátorských laků a testuje se jejich schopnost zamezit průniku UV záření k vrstvě malby,“ dodává restaurátorka.

Spolupráce s katedrou fyziky pomohla muzejním restaurátorům také přesně změřit hodnoty světelných přístrojů pro denní světlo i UV záření. Díky tomu dokáží vědci navrhnout metodiku a přesné parametry průzkumu, jako je vzdálenost světelného zdroje denního světla a UV zářiče od obrazu. „Díky těmto poznatkům je průzkum a fotodokumentace díla co nejvíce vypovídající a zároveň k dílu co nejšetrnější,“ zdůrazňuje Kostková.

Výhodou olomouckého výzkumu je vysoká úroveň zdejších přírodních věd, ale inspiraci hledá Arteca i v obdobných evropských projektech. „Propojení se zahraničím je důležité. Dlouholeté partnerství udržuje Univerzita Palackého například s římským Institutem pro restaurování ISCR. Náš vzájemný vztah nadále budujeme a rozšiřujeme i formou oboustranné spolupráce na výzkumech,“ doplňuje vedoucí projektu Arteca.

Pochopitelnou devízou je propojení italské a české restaurátorské školy, které se tak otevírají vzájemnému odbornému dialogu. „Už nyní někteří členové našeho týmu spolupracují na prestižních projektech s Italy, což jen ukazuje, že jdeme správným směrem,“ dodává Jana Michalčáková.


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10.00-18.00
Muzeum moderního umění 10:00–18:00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž zavřeno

Neděle | 6. 12. 2020

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

10 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016