AENIGMA | Sto let antroposofického umění

19. 3. — 26. 7. 2015
Vernisáž: 19. 3. 2015 | 18.30 hodin
Muzeum moderního umění | Trojlodí

Osobnost a dílo Rudolfa Steinera (1861–1925), zakladatele antroposofie, již dlouhodobě náleží k základním sloupům evropského myšlení a kultury. Jádrem jeho učení je prostá myšlenka o svobodném propojení duchovního světa s pozemskou existencí člověka i ostatních živých organismů. Mezníkem při formování antroposofie se stal rok 1913, kdy ve švýcarském Dornachu vznikla umělecká kolonie. Nedlouho před vypuknutím světové války se zde sešla umělecká a kulturní elita z celé Evropy včetně Ruska a Skandinávie. Ze společného úsilí vznikla v duchu myšlenky Gesamtkunstwerku monumentální stavba, tzv. Goetheanum, která je dodnes sídlem celosvětově rozvětvené Anthroposofické společnosti. 

Ze Švýcarska se pak vliv antroposofie šířil dál. Všeobecně je znám její ohlas jak v díle řady umělců evropské meziválečné avantgardy (Piet Mondrian, Vasilij Kandinskij, Johannes Itten a další), tak i v konceptuálních projektech a osobních programech umělců druhé poloviny 20. století (Joseph Beuys, Karel Malich). Doposud však byla opomíjena tvorba hlavních představitelů antroposofie, kteří spolupracovali přímo se Steinerem, anebo se jeho myšlenkovým dílem nechali zásadně inspirovat. Právě na ni se zaměřila pozornost mezinárodního týmu. Projekt je tedy prvním pokusem o rozsáhlejší syntézu tohoto fenoménu v evropském kontextu. Mapuje jak specifika tohoto směru, tak například i dění v dalších antroposofických centrech v širších souvislostech historického rámce moderny, a to v chronologickém rozpětí od položení základního kamene prvního Goetheana v roce 1913 až po současnost. 

Koncepce výstavy rozvíjí i myšlenku komplexního propojení uměleckých žánrů, tzv. Gesamtkunstwerku. Na jednom místě jsou zde proto představeny obory jako je umělecké řemeslo, sochařství, grafika a malířství, stejně jako oděvní umění, hračky, hudební nástroje a další anthroposofica. Podle návrhu soudobého architekta, designéra a sochaře Christiana Hitche z Dornachu jsou do výstavy vkomponovány například tři „obytné výstavní prostory“. Dětský (pedagogický) pokoj, Obytný pokoj (Pokoj duchovního badatele) a Meditační místnost jako ukázky specifického životního stylu vycházejícího z duchovně orientované filosofie života.

Výstava, která vznikla ve spolupráci s Muzeem umění Moritzburg v Halle a nakladatelstvím Arbor vitae, bude v celosvětovém měřítku prvním rozsáhlým vhledem do mimořádné mnohotvárnosti antroposofického umění. Zahrnuje často znovuobjevené exponáty ze sedmi evropských zemí (Polsko, Německo, Skotsko, Švýcarsko, Švédsko, Ukrajina, Česká republika), které jsou uchovávány ve významných veřejných i soukromých kolekcích. Projekt vznikal v rozmezí let 2009–2014. Základem výzkumného týmu byla dvojice historiků umění Reinhold Fäth a David Voda. Kromě nich se na výzkumu podílela Maja Dobiasz, Thomas Friedrich-Bauer, Andreas Albert a Péter Pásztor. 

Ve spolupráci s nakladatelstvím Arbor vitae vznikla monografie, která reflektuje množství témat, jež se v umění 20. století vyvíjela paralelně, avšak mimo hlavní proud kulturních dějin (okultní avantgarda, anti-bauhaus design, ale také diktát konformních elit). Pozornost je věnována i dobové situaci na obou stranách železné opony (kulturní imperialismus a zánik střední Evropy, zakázané umění za železnou oponou, okultní underground, esoterní kontrakultura, moderní křesťanské umění), dále školství a výchovnému potenciálu umění (antimaterialistický umělecký trh a umělecké školství, terapeutická funkce malířství a designu, spirituální funkcionalismus) či otázce krásy v soudobém umění. 

Partneři:

              

               

Fotogalerie
Hilma af Klint

Holubice č. 2, 1915, Stiftelsen Hilma af Klints Verk

Fritz Schulte

Bez názvu
Günther Oling, rám, nedatováno, soukromá sbírka

Joseph Prinke

1920-1930

Julius Hebing

před 1945

Maria Strakosch-Geisler

1930

Walter Besteher

1926

Plakát
Hans Itel

Pult – Svícen – Meditační objekt, (1930–1940), soukromá sbírka

Beppe Assenza

Bez názvu, nedatováno, soukromá sbírka

Albert Baravalle

Interiér prvního Goetheana (reprodukce)
Neznámý řezbář, rám, soukromá sbírka

Hilma af Klint

Bez názvu, 1933, Stiftelsen Hilma af Klints Verk

Felix Kayser

Křeslo, 1255, (1928), soukromá sbírka

Andrej Bělyj

Bez názvu, 1914, Rudolf Steiner Archiv, Dornach

Hilde Pollak-Karlin

Oltář, (1920), Rudolf Steiner Archiv, Dornach

Walter Kniebe

Bez názvu, 1930, soukromá sbírka

Rudolf Michalik

Kompozice, 1937, Muzeum umění Olomouc

Video
Ke stažení

Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10:00–18:00
Muzeum moderního umění 10:00–18:00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž 9:00 - 16:30

Úterý | 26. 9. 2017

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

6 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016