Můžete si koupit

Civilizované iluze / Fotografická sbírka Muzea umění Olomouc

Přejít do e-shopu

Civilizované iluze | Fotografická sbírka Muzea umění Olomouc

8. 3. — 20. 5. 2012
Muzeum moderního umění | Obrazárna

Sbírka fotografie je součástí fondů Muzea umění Olomouc od šedesátých let minulého století. Při počtu šest a půl tisíce exponátů tvoří asi jednu desetinu veškerého sbírkového fondu instituce a je také třetí největší sbírkou fotografií u nás. 

Výstava pod názvem Civilizovaná iluze se skrývá profilová prezentace fondu, který se v současné době řadí mezi nejkvalitnější svého druhu v České republice. Vystavená kolekce asi 150 exponátů by měla dát nahlédnout do historie média od konce 19. až do začátku 21. století v domácím i mezinárodním kontextu. 

Úvod výstavy budou tvořit ukázky raných fotografií a ušlechtilých fotografických technik. Kolekce bude zahrnovat daugerotypie, platinotypie či bromolejotisky a jiné vzácné fotografické techniky. Kvalitativním jádrem výstavy budou unikátní díla klasiků meziválečné fotografické avantgardy. Návštěvníci uvidí originální díla Františka Drtikola z dvacátých a třicátých let minulého století, a to v záběru od secesního piktorialismu až po vrcholnou tvorbu autora. Budou to např. fotografie dotvářené pomocí šablon Figurka a Obrysy těl. 

Dalšími unikáty jsou snímky Jaromíra Funkeho, který bývá označován jako nejvýznamnější osobnost české fotografické avantgardy. Díla tohoto autora jsou dnes vyhledávanými sběratelskými komoditami, jejich hodnota dosahuje částky několika set tisíc korun. Muzeum umění vystaví jak jeho geometrizující zátiší, tak i jeho surrealistický snímek s typickým motivem oka Čas trvá z roku 1932. Mezi průkopníky moderní fotografie patří i Jaroslav Rössler. Jeho práce s fotografií zahrnuje jak experimenty na pomezí chladné geometrické abstrakce, tak i surrealistické fotokoláže, vytvořené během pobytu ve Francii.

Do okruhu fotografické avantgardy patří i díla Eugena Wiškovského, přítele Jaromíra Funkeho. Jeho práce Izolátor s pružinou z roku 1935 je studií o vlivu tvarové psychologie na výstavbu kompozice fotografie. Ideály moderní fotografie, čerpající z myšlenek nové věcnosti, zastával například Josef Ehm. 

Diváci budou mít možnost shlédnout i dílo snad nejznámějšího českého fotografa Josefa Sudka. Kolekce fotografií ze dvacátých až padesátých let dvacátého století zahrnuje nejen zátiší, studie, pigmentové tisky, ale i záběry z cyklu Okno mého ateliéru a Kouzelná zahrádka. Světovou fotografickou produkci té doby pak na výstavě zastupuje dílo Alexe Hammida (1907–2004), amerického fotografa a průkopníka avantgardního filmu českého původu. Poloha, kterou Hamid ve svém díle rozvíjel, souzněla s dobovým trendy surrealismu a imaginativního umění. Ve větší míře ji pak návštěvníci naleznou například v dílech Václava Zykmunda (1914–1984), Miloše Korečka (1908–1988) a Viléma Reichmanna (1908-1991). 

Poválečné období, a vlastně i celá druhá polovina dvacátého století, byla ve fotografii ve znamení experimentů. Fotografie také současně reflektovala a reagovala na prudký rozvoj světových trendů ve výtvarném umění. Snad nejsilnějším dobovým proudem byla poetická linie, zčásti čerpající ze surrealismu a zčásti navazující na civilismus čtyřicátých let. Mezi nejvýznamnější domácí představitele této linie patří členové olomoucké skupiny DOFO Ivo Přeček (1935–2006), Rupert Kytka (1910–1993), Jan Hajn (1923–2006), Antonín Gribovský (1933–1989), Jaromír Kohoutek (1905–1976), Zdeněk Matlocha (1931), Vojtěch Sapara (1923–2004) a Jaroslav Vávra (1895-1981). Jejich tvorba se rozvíjela od konce padesátých až do poloviny sedmdesátých let dvacátého století. V té době už se však v rámci rozvoje fotografického média objevují i jiné tendence. Fotografie se začíná ubírat více konceptuálním směrem, stává se prostředníkem dokumentace nejrůznějších akcí, performancí, experimentů s tělem i myšlenkou tvůrce. Muzeum umění vlastní unikátní kolekci záznamů průkopníků akčního umění, mimo jiné od Milana Knížáka (*1940), Petra Šembery (*1945) či Jana Mlčocha (*1953). 

Vedle hlavních trendů, zasažených především konceptuálním a minimalistickým uměním, se ve fotografii rozvíjela i nová forma tradičních žánrů. Na výstavě si tak přijdou na své milovníci aktů Jana Saudka (*1935), Miloslava Stibora  (1927-2011) či Michala Macků (*1963). Fotografickou reflexi těla jistě vyváží i několik ukázek krajinářské fotografie. Snímky olomoucké autorky Mileny Valuškové (*1947) budou doplňovat práce např. Jana Pohribného (*1961) či Miroslava Bílka (1937-2000). 

Pozornost bude věnována i tvorbě současné a nejmladší fotografické generace, která tvoří v postmoderní kombinaci technik i stylů (např. Veronika Bromová, *1966, Lenka Klodová, *1969, Milena Dopitová, *1963, Michal Kalhous, *1967 ad.). 

Fotogalerie
František Drtikol

bez názvu (Figurka), (1930)

Otakar Lenhart

Autoportrét, 1935

Jaroslav Vávra

Šachové pole, nedatováno (2. polovina 60. let 20. století)

Michal Kalhous

bez názvu, (1999)

Lenka Klodová

Život s handicapem, 2001

Jitka Horázná

z cyklu Nedělní odpoledne, 2009

Video

Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10:00–18:00
Muzeum moderního umění 10:00–18:00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž zavřeno

Čtvrtek | 21. 11. 2019

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

10 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016