O výstavě

Rozlomená doba 1908-1928 | Avantgardní umění ve střední Evropě

20. 9. 2018 - 27. 1. 2019
Muzeum moderního umění Olomouc | Trojlodí, Salon, Kabinet

Rok 1918 přinesl zásadní zlom v uspořádání střední Evropy. Rozpad Rakouska-Uherska a vznik nových státních útvarů se podstatně dotkl vnějšího i vnitřního života jeho obyvatel a odrazil se také ve výtvarném umění: ovlivnil komunikaci umělců, zasáhl do jejich lidských a politických postojů, podílel se na proměně námětů a zrodu nových formálních přístupů.

Informační brožura

Výstava Rozlomená doba se zaměří na zdroje a projevy této dramatické proměny v období zahrnujícím závěrečné desetiletí Rakouska-Uherska a úvodní desetiletí nástupnických států. Přihlédne k dění v Berlíně, kde mnoho umělců nalezlo výstavní a publikační možnosti, a v Paříži, která pro ně stále zůstávala „městem světla“ a v níž mnozí autoři delší dobu žili nebo z jejích podnětů čerpali inspiraci. Uvnitř proměňujícího se společenského dění v Rakousku-Uhersku a následně v Československu, Maďarsku, Rakousku, Polsku a Jugoslávii se rozestřela hustá síť kontaktů, vytvářená samotnými umělci. Propojovala jednotlivá ohniska moderního umění, jako byla Vídeň, Budapešť, Praha, Krakov, Košice, Lublaň, Záhřeb, Bělehrad, Lvov, Bukurešť, Novi Sad. Spolupráce se uskutečňovala prostřednictvím putovních výstav, nejrůznějších časopisů.

Muzeum umění Olomouc, Mezinárodní centrum kultury v Krakově, Galerie města Bratislavy a Janus Pannonius Muzeum Pécs v projektu Rozlomená doba mapují podmínky a specifika vedoucí ke vzniku moderního umění v jednotlivých nástupnických zemích Rakouska-Uherska. Hlavní pobídkou vzniku projektu bylo vědomí stále trvající izolovanosti vlastních dějin umění od středoevropského kontextu a bytostná potřeba poznat kulturní dějiny v jednotlivých státech středoevropského teritoria jako základní podmínky hlubšího porozumění dějinám vlastním. Výstava Rozlomená doba bude v letech 2018 – 2020 představena v České republice, Polsku, Slovensku a Maďarsku. Její součástí bude objevná monografická publikace mezinárodního kolektivu historiků umění ve čtyřech jazykových mutacích mapující v středoevropském kontextu období mezi léty 1908–1928. Nakladatelem knihy bude, ve spolupráci se zúčastněnými institucemi, Arbor vitae societas.

Výstavu slavnostně zahájí koncert krakovské filharmonie pod taktovkou světově proslulého skladatele a dirigenta Krzystofa Pendereckeho.
V olomouckém kostele Panny Marie Sněžné zazní jedno z nejvýznamnějších Pendereckého děl Credo

Výstavní projekt Rozlomená doba se koná pod záštitou předsedy Evropského parlamentu Antonia Tajaniho a ministrů kultury V4. Jeho součástí je také mezinárodní umělecko-historická konference Zrod soudobého Středoevropana, která se koná 19. - 21. 9. 2018 na zámku v Kroměříži (více o konferenci níže). 

VÝSTAVA
Hlavní pořadatel:
Muzeum umění Olomouc
Autor koncepce: Karel Srp (Česká republika)
Spolupráce: Lenka Bydžovská (Česká republika), Zsófia Kiss-Szemán (Slovensko), Monika Rydiger (Polsko), Éva Forgács (Maďarsko), György Várkonyi (Maďarsko), Steffen Eigl (Německo)
Koordinace projektu: Šárka Belšíková, Anežka Šimková
Spolupořadatelé: Mezinárodní centrum kultury v Krakově, Galéria mesta Bratislavy, Janus Pannonius Múzeum Pécs
Podpora projektu: Evropská unie | V 4 | Vlády a ministerstva kultury participujících zemí
Výstava (250–300 exponátů):
Muzeum umění Olomouc (20. 9. 2018 – 27. 1. 2019)
Międzynarodowe centrum kultury, Kraków (5. 3. 2019 – 9. 6. 2019)
Galéria mesta Bratislavy (27. 6. 2019 – 30. 9. 2019)
Janus Pannonius Múzeum, Pécs (29. 11. 2019 – 1. 4. 2020)


Koncepce výstavy

Výstava Rozlomená doba 1908 - 1928 bude rozdělena na dvanáct tématických celků. V Trojlodí návštěvníci uvidí díla členěná v devíti oddílech, v Kabinetu a Salonu na ně čekají další tři části, které se týkají plakátů, časopisů a filmů.

TROJLODÍ 

A) Osamělé já

< Ödön Márffy, Chlapec a dívka na zelené lavičce, 1908 (Kiselbach Gallery, Budapest)

 

> Bohumil Kubišta, Autoportrét v haveloku, 1908 (Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně)

 

 

 

B) Očista

< Emil Filla, Ráno, 1911–12 (Národní galerie v Praze)

 

> Csaba Vilmos Perlrott, Koupající chlapci, 1911 (Janus Pannonius Múzeum, Pécs) 

 

 

 

C) Osudové gravitace

< Otto Gutfreund, Don Quiote, 1911–12 (Muzeum umění Olomouc)

 

> Max Oppenheimer, Snímání z kříže, 1913 (Wien Museum)

 

 

 

 

 D) Řád forem

< Tadeusz Makowski, Běh, 1912 (Muzeum Narodowe w Warszawie)

 

> Valéria Dénes, Ulice, 1913 (Janus Pannonius Múzeum, Pécs)

 

 

 

 

 E) Boje

< Anton Jaszusch, Noční můry války, 1922-1914 (Zoya Gallery, Bratislava)

 

> Stanisław Ignacy Witkiewicz, Všeobecný zmatek, 1920 (Muzeum Narodowe w Krakowie)

 

 

F) Město a stroj

< August Černigoj, Kinoromán, 1926 (Slovenian Theatre Institute, Ljubljana)

 

> Josef Čapek, Fantomas, 1920 (soukromá sbírka, Praha)

 

 

 

 

 

G) Lidé Slunce

< Eugen Krón, Muž slunce I (Muži / Lidé), 1927 (Šarišská galéria, Prešov)

 

> Marianne (My) Ullmann, Apokalypsa, 1926 (Universität für angewandte Kunst Wien, Kunstsammlung und Archiv)

 

 

 

 

H) Analogie přírody

< Władysław Strzeminski, Zátiší 3, 1924 (Muzeum Sztuki w  Łodzi)

 

> Toyen, Fata morgana, 1926 (Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou)

 

 

 

 

I) Duchovní stavba

< Andor Weininger, De Stilj composition, 1922/1962 (Janus Pannonius Múzeum, Pécs)

 

> Katarzyna Kobro / Bolesław Utkin, Abstraktní socha 3, 1924 / rekonstrukce 1976 (Muzeum Sztuki w Łodzi)

 

 

 

 

 


Partneři projektu

Muzeum umění Olomouc

    - spravuje své vlastní sbírky a stará se také o umělecké klenoty Arcibiskupství olomouckého a farností olomoucké diecéze

    - celkem se jedna zhruba o 200 tisíc sbírkových předmětů

     - instituci tvoří Muzeum moderního umění, Arcidiecézní muzeum Olomouc, Arcidiecézní muzeum Kroměříž, Divadlo hudby

     - Muzeum umění Olomouc, Denisova 47, 771 11 Olomouc, +420 585 514 111, info@muo.cz, MAPA

 

 Międzynarodowe centrum kultury, Kraków

    - má status národní kulturní instituce, která vede výzkum, vzdělávání, vydavatelskou a výstavní činnost, plní poslání
      veřejné diplomacie prostřednictvím mezinárodního dialogu v kultuře

    - zrod této instituce iniciovala první polská vláda po pádu komunismu (premiér Tadeusz Mazowiecki), svou činnost zahájila
      v květnu 1991

    - výchozím bodem pro všechny projekty je region střední Evropy, zvláštní formou naší mezinárodní činnosti je spolupráce
       s partnery v České republice, na Slovensku a v Maďarsku

- Międzynarodowe Centrum Kultury, Rynek Główny 25, 31-008 Kraków, tel. +48 124 242 800, sekretariat[at]mck.krakow.pl, MAPA

 

Galéria mesta Bratislavy

    - druhá největší galerie na Slovensku, jako samostatná instituce působí galerie od roku 1961, ale historie sbírek
      sahá do roku 1868, kdy bylo založené Městské muzeum

    - spravuje více něž 35 tisíc uměleckých děl 

- galerie sídlí ve dvou palácích v centru Bratislavy: Mirbachův palác je rokoková stavba z 18. století; Pálffyho palác je v pozdně klasicistním slohu ze 17. a 19. století 

- Galéria mesta Bratislavy, Mirbachov palác, Františkánské náměstí 11 (MAPA); Pálffyho palác, Panská 19 (MAPA), 815 35 Bratislava,
  +421 254 435 102, gmb@gmb.sk 

 

Janus Pannonius Múzeum Pécs

    - největší regionální muzeum v Maďarsku vzniklo v roce 1951 

    - spravuje řadu kulturních institucí a mezi nimi i galerii moderního maďarského umění

- pečuje o druhou největší sbírku maďarského moderního umění 20 století v zemi

- Múzeum Janus Pannonius, 7621 Pécs, Káptalán u. 5., +36 72 / 514-040, jpm@jpm.hu, MAPA


Mezinárodní konference v Kroměříži

Zrod soudobého Středoevropana

Dlouhé období let 1848 až 2018 přehlédne mezinárodní umělecko-historická konference Zrod soudobého Středoevropana, kterou na Arcibiskupském zámku v Kroměříži pořádá 19. – 21. září 2018 Národní památkový ústav, Univerzita Palackého a Muzeum umění Olomouc. Přednášející budou mluvit o otázkách postupného formování občanské společnosti, přístupech k jejímu studiu, sociální problematice, odrazech ve výtvarném umění a budou mít i přesah do sociologie či politologie. Mezníky konference tvoří rok, ve kterém se do Kroměříže přesunulo první ústavodárné shromáždění ve střední Evropě, a letošní rok, který Evropský parlament vyhlásil rokem Evropského kulturního dědictví. Záštitu nad konferencí převzal předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani, který přislíbil i osobní účast.

„Těžiště většiny historických referátů bude ležet v takzvaném dlouhém 19. století, zejména v jeho druhé polovině, kdy se v důsledku převratných ekonomických, sociálních a politických změn rodila současná občanská společnost,“ vysvětluje docent Michael Viktořík, vedoucí sekce nejnovějších dějin na katedře historie olomoucké filozofické fakulty. „Právě v tomto období vznikla a rozvíjela se celá řada stereotypů a mýtů, ale i celá řada ,-ismů‘, které jsou integrální součástí naší přítomnosti. Většina příspěvků se bude z různých úhlů věnovat těmto stále aktuálním a důležitým tématům, jako jsou nacionalismus, sociální otázka, emancipace nebo česko-německé vztahy. Dvacáté století není pochopitelné bez studia století devatenáctého,“ vysvětluje Viktořík.

Konference se zúčastní přední čeští historikové a historičky obecných dějin i dějin umění. Společně budou hledat v minulosti paralely a analogie se současností. „Příspěvky věnované vzniku moderních národů – českého, slovenského, maďarského – a států či formování moderní občanské společnosti doplní pohledy zahraničních odborníků: pařížské profesorky Catherine Horel, rakouského historika Lothara Höbelta, bývalého rakouského vicekancléře Erharda Buseka či amerického historika umění Stevena Mansbacha,“ osvětluje historik Jan Stejskal z Filozofické fakulty UP. „Všechny přednášky jsou určeny pro širokou odbornou veřejnost. Přestože se příspěvky budou zabývat složitými a mnohdy také konfrontačními tématy, snahou přednášejících bude je podat z nadhledu stravitelnou formou. Součástí vystoupení zahraničních účastníků bude simultánní překlad do češtiny, aby nebyla případná neznalost jazyka zbytečnou bariérou,“ říká docent Stejskal.

Účastníci konference se zaměří především na různé aspekty formující se občanské společnosti, a to nejen v kontextu národních hnutí a demokratizace společnosti, ale i industrializace a s tím související sociální otázkou. „Stranou nezůstane ani osobnost Františka Palackého a samotné Kroměříže, kde došlo k pokusu řešit soužití národů habsburské říše ústavní, mírumilovnou cestou na principech konstituční monarchie. Jsme přesvědčeni, že si dnešní doba klade otázky, které nejsou nepodobné těm, které si kladli naši předkové v Kroměříži – totiž že je pro malý národ smysluplné existovat ve větším celku, který vyznává svobodu a ctí právo a ústavní zvyklosti,“ dodává Jan Stejskal. 

Na mezinárodní konferenci navazují kulturní akce pro veřejnost – koncerty Filharmonie Bohuslava Martinů v Kroměříži či výstava Rozlomená doba v Muzeu umění Olomouc. 

Program konference v Kroměříži najdete ZDE | Anotace k jednotlivým přednáškam najdete ZDE

 


Koncert Krzysztofa Pendereckého

Krzysztof Penderecki (*1933), polský skladatel klasické hudby a oper, jeden z nejvýraznějších představitelů hudební avantgardy druhé poloviny 20. století.

Olomouckou výstavu Rozlomená doba 1908 - 1928 zahájí 20. září slavnostní koncert krakovské filharmonie pod taktovkou legendy světové hudební scény Krzysztofa Pendereckého. Jeho vystoupení v kostele Panny Marie Sněžné bude také zahajovacím koncertem jubilejního 25. ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby.

„V kostele Panny Marie Sněžné jsou nádherné prostory,“ uvedla sbormistryně Teresa Majka-Pacanek, která Olomouc navštívila společně s ředitelem krakovské filharmonie Bogdanem Toszou. "Pan Pendercki bude nadšený," doplnila na adresu dirigenta, pro něhož bude vystoupení svým způsobem oslavou letošních pětaosmdesátin. 

Pro koncert bude nutné vyrobit speciální pódium o rozloze zhruba padesáti metrů čtverečních, tak aby se na něj vešlo zhruba sto padesát hudebníků a zpěváků. Už na začátku května, tak architekt řešil, jak by pódium mělo vypadat.

Krzysztof Penderecki uvede v Olomouci společně s Krakovskou filharmonií, smíšeným a chlapeckým sborem svou světoznámou skladbu Credo, za níž obdržel v roce 2001 Cenu Grammy za nejlepší sborové dílo.

Podzimní festival duchovní hudby 2018 

Koncert krakovské filharmonie zahajuje Podzimní festival duchovní hudby Olomouc, který již více než čtvrtstoletí přináší na přelomu září a října do duchovních prostor v Olomouci přehlídku pokladů evropské duchovní hudby. Díky tomu se zařadil mezi respektované hudební události v České republice. Program čerpá z bohatství odkazu hudební kultury od středověku po současnost s tím, že se festival již od počátku zaměřil na velká oratorní a kantátová díla nejvýznamnějších evropských skladatelů.

Na posluchače čeká i řada dalších pozoruhodných koncertů. Výročí vzniku republiky v roce 1918 připomene rozsáhlé dílo Josefa Bohuslava Foerstera Svatý Václav, op. 140 (7. 10.), v kterém vedle orchestru účinkuje i dětský a smíšený sbor a řada sólistů. Dílo mělo premiéru v roce 1929 a vzhledem k velkému interpretačnímu aparátu je provozováno jen velmi málo. Uvedení této mimořádné skladby bude proto přenášet rozhlas i televize.

Z velkých oratorních děl zazní i posluchačsky mimořádně oblíbené Requiem Giuseppe Verdiho (19. 10.), které je ozdobou jakéhokoliv festivalu a v české premiéře i skladba Stabat Mater žijícího velmi úspěšného anglického skladatele Karla Jenkinse (23. 9.). Žánrově netradiční bude autorský projekt varhanice a zpěvačky Katty, která vystoupí  v samostatném autorském večeru podpořena i světelným designem (30. 9.). Na festivalu zazní i hudba baroka a renesance, která programově souvisí s městem, v kterém je festival pořádán.


Fotogalerie

Modrý autoportrét

Bohumil Kubišta, 1909, olej, plátno, Západočeská galerie v Plzni

Dělník (Radnik)

Petar Dobrović,  1913, olej, plátno, MODERNA GALERIJA Zagreb Hrvatska / Croatia

Pieta

Max Oppenheimer, 1912, suchá jehla, Oblastní galerie Liberec 


Nanebevstoupení (Mennybemenetel)

János Kmetty , 19,13, olej, plátno,  Museum of Fine Arts - Hungarian National Gallery

Babylonská věž (Wieźa Babel)

Stanisław Kubicki, 1918, linoryt, Muzeum narodowe w Warszawie

Hlava muže

Géza Schiller,1923, olej, lepenka, Východoslovenská galéria Košice

Jitro

Emil Filla, 1911 - 1912, olej, plátno, Národní galerie v Praze

Sedící akt (Sitzende Akt)

Helene von Taussig, kolem 1925, olej, juta, Salzburg Museum

Dva z nich (Ich dwoje)

August Zamoyski, 1919, bronz, Muzeum Sztuki, Lodz


Bez názvu

János Mattis–Teutsch, 1927, olej, plátno, MUZEUL DE ARTĂ BRAŞOV

Muž slunce I (Muž slnka I)

Eugen Krón, 1927, litografie, Šarišská galéria v Prešove

Rýžoviště

Toyen, 1927, olej, platno, Galerie hlavního města Prahy 

Milenci

Otto Gutfreund, 1913 - 1914, bronz, Národní galerie v Praze

Muž a žena

Antonín Procházka, 1915, olej, plátno, Muzeum umění Olomouc

Mechanofaktura

Henryk Berlewiserigrafie, Muzeum narodowe w Warszawie