Můžete si koupit


Přejít do e-shopu

Pro tentokrát nesedat | Sbírka užitého umění Muzea umění Olomouc

9. 6. – 9. 10. 2011
Muzeum moderního umění | Galerie 

Sbírkový fond užitého umění Muzea umění Olomouc, založený v roce 1997, čítá v současné době bezmála 200 položek a reprezentativně dokládá vývoj designu sedacího nábytku od poloviny 19. století až do počátku 21. století. Je zaměřený především na sedací nábytek navrhovaný výraznými autory, ale obsahuje i významné firemní výrobky. Zahrnuje například ucelenou kolekci dřevěného ohýbaného nábytku moravských firem Thonet a J.a J. Kohn, secesní nábytek Josefa Hoffmanna, Adolfa Loose nebo Otto Wagnera a Dušana Jurkoviče, ale také příklady moderního designu 20. století (např. Mies van den Rohe a Jindřich Halabala ad.), sedacího nábytku 60. let (Čechy, Itálie) či ukázky autorského nábytku (Yves Klein, Milan Knížák, skupina Atika). Reprezentativní výstava se zařadí k nejatraktivnějším projektům roku.

Fotogalerie
Židle č. 548

kolem roku 1900 / Gebrüder Thonet
Sériový vzor židle s katalogovým číslem 548 z pozdější produkce firmy Gebrüder Thonet.
Foto: Lumír Čuřík

Yves Klein

Modrý stůl (Table Bleue), 1961–1963
Objekt Table Bleue, stůl malíře a performera Francouze Yvese Kleina, vyráběný na základě autorova modelu z roku 1961 v dalších edicích (později pod dohledem Kleinovy vdovy Rotraut Klein-Moquay). Tvoří jej čtyřnohá jednoduchá podnož z nerez oceli, na níž je posazena plexisklová schrána s nasypaným modrým pigmentem patentovaným jako IKB (International Klein Blue), která má v autorově díle funkci symbolu svobody a hloubky duchovního poznání. Horní plochu stolu tvoří skleněná deska. Na spodní ploše schránky je uvedeno v souladu s patentem označení štítkem Nr. 03AIE15 dokládajícím pravost díla. 
Foto: Lumír Čuřík

Otto Prutscher (1880–1949)

Polohovací křeslo (Morris Fauteuil ), 1904 / Gebrüder Thonet
Autorem návrhu polohovacího křesla, v katalozích označovaného jako křeslo morrisovské (č. 6393), byl v roce 1904 architekt Otto Prutscher, který navrhoval pro firmu Gebrüder Thonet mnoho modelů sedacího nábytku. Typ oblíbeného polohovacího křesla adaptovaného a vyráběného v Anglii od roku 1866 W. Morrisem v rámci dílen Arts and Cra¬s inspiroval Prutschera k vytvoření jeho vlastní varianty z ohýbaného dřeva. Odlehčené konstrukce klenutých oblouků spojujících přední a zadní nohy jsou stabilními základnami křesla, spojené se sedákem i opěrákem. Polohování opěradla umožňuje kovová tyčka položená do jedné ze čtyř ocelových zarážek na prodloužených opěrkách.
Foto: Lumír Čuřík

Mieczysław Kotarbiński (1890–1943)

Židle, 1925
Židle stylu Pařížské výstavy, kterou pro polský pavilon Světové výstavy dekorativního umění v Paříži v roce 1925 navrhl prof. Mieczysław Kotarbiński, byla součástí sestavy tvořené stolem, dvěma židlemi a dvěma sedačkami. V Paříži byla souprava odměněna medailí a je řazena k významným a oceňovaným projevům moderních trendů v polském umění. Skupinu tvůrců pavilonu ovlivňovaly Warsztaty Krakowskie (1913 –1926), seskupení umělců a řemeslníků, jehož cílem bylo pozvednutí úrovně výroby předmětů užitého umění. Pro Warsztaty Krakowskie bylo charakteristické spojování lidových vlivů s moderními tendencemi umění. Masivní dřevo, zubaté formy řezby skládané do trojúhelníkových (krystalických) motivů vytváří bizarní tvarosloví židle připomínající kubistické formy i inspiraci gotickým nábytkovým uměním, vzhled odpovídá zároveň i stylu art deco 20. let 20. století.
Foto: Lumír Čuřík

Milan Knížák (1940)

Židle Softhard, 1974
Židle Softhard navržená v 70. letech Milanem Knížákem je v jeho postmoderně orientované tvorbě ojedinělá. Povrchovou strukturu asymetrické židle vytváří technika lepených dýh, následně zpracovaných do organických linií. Na pravé straně noh židle, sedáku a opěráku je židle „ukončena“ prudce seříznutým kolmým řezem. Plocha řezu je opatřena zelenou barvou. Formální i obsahové významové napětí vznikající spojením měkkých a tvrdých tvarů (protikladů měkkých linií a jejich brutálního zakončení), je zakomponováno i v názvu této židle.
Foto: Lumír Čuřík

Jan Čtvrtník (1975)

Křeslo Koxy
Křeslo Koxy bylo součástí souboru nábytku Koxy (křesla, pohovky, sedačky), kterou autor Jan Čtvrtník předkládal v roce 2004 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze jako diplomovou práci. V témže roce za ně získal Národní cenu za studentský design a vítězství v soutěži Cesta časem, cesta do budoucnosti vypsané firmou mminterier. Zpracování kresebných návrhů na počítačovém modelovacím programu Rhino umožnilo dopracování všech detailů, včetně postupů při čalounění, zpracování otvorů konkávních ploch křesel při dodržení ergonomických zásad, barevnosti apod. Realizace proběhla v dílně mminterier v Luhačovicích, vedené Miroslavem Maňasem.
Foto: Lumír Čuřík

Josef Hoffmann (1870–1956)

Polohovací křeslo Sitzmaschine, 1905
Ztělesněním vídeňské geometrické secese v nábytkové tvorbě se stalo polohovací křeslo Sitzmaschine (stroj na sezení), které bylo v roce 1905 navrženo Josefem Hoffmannem původně pro Sanatorium Westend v Purkersdorfu u Vídně a dostalo se od roku 1906 do výroby ohýbaného nábytku firmy J. & J. Kohn pod katalogovým číslem 669. Později několik sérií vyráběly i další firmy na výrobu ohýbaného nábytku. Přísnou architekturu geometrické konstrukce křesla podtrhuje pravoúhlý dekor průřezů v překližce v bočnicích i v polohovacím opěráku křesla. Hoffmann ztvárnil výtvarně i způsob polohování opěráku s posunováním ocelové tyče do tvarovaných ocelových zarážek. Výrazným charakteristickým detailem jsou dekorativní oválky (ve výrobě firmy Gebrüder Thonet byl používán také tvar kuličky) zajišťující zpevněné spojení sedáku a noh nábytku. Součástí křesla jsou původní samostatné textilní polštáře (firma Joh. Backhausen & Söhne). Křeslo sice navázalo na oblíbené morrisovské křeslo, ale jeho tvarosloví je novou kvalitou. Je moderním uměleckým artefaktem, objektem stojícím na nové hranici, která posunula chápání jedinečného díla užitné hodnoty jako díla rovnocenného s tzv. vysokým uměním.
Foto: Ivo Přeček

Video

Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10:00–18:00
Muzeum moderního umění 10:00–18:00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž 9:00 - 16:30

Středa | 26. 6. 2019

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

10 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016