Můžete si koupit

Koně v piškotech. Slavnosti na dvoře císaře Leopolda I.

Přejít do e-shopu

Koně v piškotech | Slavnosti na dvoře císaře Leopolda I.

25. 1. 2018 – 15. 4. 2018
ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM OLOMOUC | GALERIE

Z kroměřížského zámku přímo do Arcidiecézního muzea Olomouc se stěhuje výstava Koně v piškotech. Připomene velikost a krásu slavností na císařském dvoře Leopolda I. (1640–1705), a to včetně unikátního koňského baletu, kterým oslavil svou svatbu se španělskou infantkou Markétou.



Leopold I.

„Oslavy sňatku vyšly rakouského císaře téměř na milion zlatých. Pro srovnání – za budovu opery, byť byla dřevěná, dal kolem dvaceti pěti tisíc zlatých,“ zdůrazňuje nákladnost oslav Miroslav Kindl, kurátor výstavy, která právě mapuje pompézní slavnosti na dvoře Leopolda I., a to včetně divadelních her opěvujících mytologické hrdiny, vznosných oper či baletu.

„Naše výstava se zaměřuje na císaře Leopolda I., dědečka Marie Terezie, který bývá v českých dějinách opomíjen. Představit chceme Leopoldův dvůr i císaře samotného. Byl současníkem slavného francouzského krále Ludvíka XIV. a chceme-li srovnávat uměnímilovnost a velkolepost jejich dvorů, tak druhý nejdéle vládnoucí český král z tohoto srovnání nevychází vůbec špatně,“ připomíná Kindl.

Tančící koně

Největší událostí svatebních oslav bylo představení La Contesa dellaria e dellacqua. „V překladu je to Souboj povětří a vody a jeho hlavní částí byl koňský balet či drezura. Představení se odehrálo 24. ledna 1667 na vnitřním nádvoří Hofburgu a účastnili se jej přední šlechtici monarchie v čele se samotným císařem,“ nastiňuje Miroslav Kindl pompéznost obsazení.

Díky tomuto představení získala celá výstava také svůj název – Koně v piškotech. „Název je jednoznačnou nadsázkou. Koně samozřejmě ,netančiliʻ v piškotech, dokonce v tu dobu ještě ani baletní boty, zvané piškoty neexistovaly,“ vysvětluje kurátor výstavy.

Koňský balet byl ve skutečnosti náročnou koňskou drezúrou. „Dnes ji dokáže předvést jen několik málo jezdeckých škol v Evropě. Držitelem tradice je například Spanische Hofreitschule ve Vídni. Tehdejší představení se nedá srovnat s dnes známější olympijskou drezúrou koní. Jezdec byl daleko více spjat s koněm. Kůň i jezdec musejí projít mnohaletým školením, aby mohli tuto vysokou školu jezdectví předvádět,“ říká Miroslav Kindl.

Císař hercem

Samotné představení La Contesa dellaria e dellacqua bylo přístupné jen nejvyšším vrstvám tehdejší společnosti. „Účastnil se ho sám císař Leopold I., který byl velmi dobrým jezdcem. Vedli jej k tomu od dětství, jako většinu tehdejších šlechticů. Ve hře představoval sám sebe, tedy  habsburského vládce, který získá perlu, latinsky margaritu tedy Markétu. Spojením Markéty s Leopoldem vznikne naděje pro celou habsburskou monarchii a celý rod. Císař sám pak jezdil koně, který se jmenoval Speranza – Naděje,“ poodhaluje děj koňského baletu kurátor výstavy.

Vládnoucí císař nebyl jediným Habsburkem zakomponovaným do představení. Zatímco Leopold představoval sám sebe, herci z řad přední aristokracie monarchie ztvárnili jedenáct velkých osobností z historie habsburského rodu včetně Leopoldova otce a děda. Ti všichni pomohli Leopoldovi získat kýženou perlu-margaritu.

Vysoká cena

Náročnost koňského baletu i ostatních svatebních oslav byla mimořádná také po finanční stránce. Císařský rozpočet se s náklady vyrovnával jen stěží.

„Máme několik zdrojů, ze kterých si můžeme udělat představu o finanční náročnosti oslav. Z dobových archiválií a tisku víme, že částka byla přibližně 939.000 zlatých, což byla obrovská suma,“ zdůrazňuje Kindl. Srovnání nabízí dvůr Ludvíka XIV. „V roce 1662 pořádal francouzský král oslavy narození následníka trůnu, a to včetně koňských baletů. Velkolepost oslav málem zruinovala francouzskou státní kasu,“ připomíná Miroslav Kindl.

O obrovských nákladech svatebních oslav svědčí také fakt, že se císař Leopold I. za svůj život oženil ještě dvakrát, ale oslavy už nikdy nedosahovaly takových rozměrů jako v roce 1667.

Unikátní dokumentace

Dnes si můžeme poměrně přesně představit, jak koňský balet vypadal, díky grafickým listům. Mnohé z nich se dochovaly v archivech kroměřížského zámku. Jejich prostřednictvím víme, že se představení odehrávalo na nádvoří Hofburgu. „Máme na výstavě jeden grafický list, který znázorňuje toto nádvoří během koňského baletu. Když po návštěvě naší výstavy pojedete do Vídně, můžete se projít po stejné zemi, po níž dupali Leopoldovi koně, a to včetně Speranzi,“ usmívá se Miroslav Kindl.

Grafické listy ukazují i velké alegorické vozy, které byly součástí představení. „Takové vozy se vyráběly velice často, je to vlastně efemerní, pomíjející architektura. Byly určeny na dvě představení a potom se zničily či částečně použili pro jiná představení,“ dodává Kindl.

Něco navíc

Výstavu Koně v piškotech už viděli návštěvníci Arcidiecézního muzea Kroměříž v červnu až říjnu 2017, ale její olomoucká repríza nabídne víc informací i exponátů. 

„Bude to pro návštěvníky trochu jiná výstava. Využijeme větší olomoucký prostor, a tak se dostane i na exponáty, které jsme nemohli vystavit v Kroměříži. Je to především několik grafických tisků, které ještě více přiblíží operní představení. Návštěvníky bych pak chtěl upozornit i na unikátní tisk zobrazující slavobránu, kterou v roce 1666 přijížděla infantka Markéta Španělská do Vídně,“ láka Miroslav Kindl na výstavu v Arcidiecézním muzeu Olomouc.

DOPROVODNÝ PROGRAM NAJDETE ZDE!

AUTOŘI VÝSTAVY | Kateřina Fajtlová, Miroslav Kindl
KURÁTOR VÝSTAVY | Miroslav Kindl
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ | Miroslav Kindl, Tomáš Lampar
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ | Petr Šmalec
KONZERVÁTORKA A RESTAURÁTORKA | Libuše Vybíralová, Eliška Sklenářová
PŘEKLADATELKA TEXTŮ | Eva Žallmannová

Fotogalerie
Frans van der Steen podle Nicolaase van Hoye

Kočár slávy z koňského baletu La contesa dellʼaria e dellʼacqua hraného při příležitosti sňatku císaře Leopolda I. s Markétou Terezou Španělskou v roce 1667

Jan van Ossenbeeck podle Nicolaase van Hoye

Formace (tzv. Dodecima) z koňského baletu La contesa dellʼaria e dellʼacqua hraného při příležitosti sňatku císaře Leopolda I. s Markétou Terezou Španělskou v roce 1667

Matthäus Küsel podle Otavia Lodovica Burnaciniho

Ústa pekelná (detail návrhu dekorace pro operu Il Pomo d‘Oro), 1667

Jan Thomas

Císařovna Markéta Tereza Španělská v alegorickém kostýmu, 1667–1673, Státní zámek Hrádek u Nechanic

Jan de Herdt

Smrtelně raněná Klorinda křtěná Tankrédem, 1667, Augustiniánské opatství na Starém Brně


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10:00–18:00
Muzeum moderního umění 10:00–18:00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž zavřeno

Sobota | 20. 1. 2018

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

8 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016