Avantgardní fotograf Jaromír Funke

Muzeum moderního umění | Galerie

Jaromír Funke 

1896: Narodil se 1. srpna ve Skutči
1908: Od otce dostal první fotoaparát
1920: Začal se intenzivně věnovat fotografické tvorbě.
1923: Vytvořil první avantgardní díla, především zátiší ovlivněná kubismem, novou věcností a abstrakcí
1927: Vznikla první díla z cyklu Abstraktní foto patřící k vrcholům Funkeho tvorby
1931: 1. září se stal externím učitelem fotografie na Učňovské škole a Škole uměleckých řemesel v Bratislavě
1932: Zúčastnil se významné výstavy Moderní duch ve fotografii (The Modem Spirit in Photography) organizované Královskou fotografickou společností ve Velké Británii
1933: Výnosem ministerstva školství se stal externím učitelem v kurzu reklamní fotografie na Státní grafické škole v Praze
1935: Oženil se s dlouholetou přítelkyní z Kolína Annou Kellerovou
1937: Poprvé fotografoval na Podkarpatské Rusi; zúčastnil se Výstavy československé avantgardy, pořádané Burianovým divadlem D 37
1939: Společně s přítelem Eugenem Wiškovským začal od podzimu intenzivně spolupracovat s časopisem Fotografický obzor
 1945: 22. března tragicky umírá poté, co nemohl být operován se zánětem pobřišnice kvůli
bombardování Prahy

15. 11. 2018 - 10. 2. 2019

Letošní podzim a zima v Muzeu umění patří avantgardě. Velkolepou výstavu Rozlomená doba 1908 - 1928 totiž doplní výstava světové proslulého českého fotografa, teoretika fotografie a pedagoga Jaromíra Funkeho (1896 – 1945), která se koncentruje výhradně na nejvýznamnější část jeho tvorby, tedy na avantgardní díla ve stylu funkcionalismu, nové věcnosti, abstrakce a surrealismu. 

Některé Funkeho fotografie z 20. let patří i v mezinárodním kontextu k nejradikálnějším příkladům abstraktních tendencí s originálně zpracovanými motivy světla, světelných obrazů a průsvitnosti. Důležitým momentem ve Funkeho životě bylo setkání s Josefem Sudkem začátkem 20. let, se kterým od té doby udržoval blízké přátelství a na jehož pozvání vstoupil v březnu 1924 do Fotoklubu Praha. Zde zažil Funke první výrazný rozkol s ostatními členy této umělecké komunity kvůli ostré kritice souboru fotografií jednoho mimopražského fotoklubu. Společně s Adolfem Schneebergerem a Josefem Sudkem, kteří se pod jeho slova podepsali, byl již po čtyřech měsících z klubu vyloučen. 

Ještě koncem téhož roku založili vyloučení umělci vlastní Českou fotografickou společnost nezávislou na Svazu českých klubů fotografů amatérů. Ve Společnosti se koncentrovali progresivněji orientovaní mladí fotografové a jejím cílem bylo vymanit se z vlivu grafiky a používat čistě fotografické procesy.

Slavná zátiší

V roce 1923 vytvořil Funke první avantgardní díla ovlivněná kubismem, novou věcností, konstruktivismem a abstrakcí, často jednoduchá zátiší s obyčejnými, mnohdy zdánlivě nefotogenickými předměty, současně však dále vytvářel žánrové snímky v duchu puristického piktorialismu. S osmnácti fotografiemi se zúčastnil I. výstavy Svazu českých klubů fotografů amatérů v Praze. 

V následujícím roce poprvé vystavoval také na mezinárodních fotosalonech v Paříži a v Torontu. Salony obesílal až do začátku 30. let, jeho práce byly vystaveny například v Londýně, Liverpoolu, Turíně, Stockholmu, Zaragoze, Bruselu, Varšavě, Ottawě, New Yorku, Tokiu, Vídni a dalších městech.

Abstraktní foto

V roce 1927 vytváří první díla z cyklu Abstraktní foto, patřící k vrcholům jeho tvorby, a tento cyklus rozvíjí až do roku 1929. Navazuje v něm na starší zátiší se skleněný lahvemi nebo žárovkami, v nichž postupně hrály hlavní roli vržené stíny. V souboru Abstraktní foto ještě intenzivněji rozvíjí téma světla, průsvitnosti a světelných odrazů. Následující cykly Sklo a odraz (Reflexy), zachycující fantaskní konfrontace reality a jejích odrazů ve sklech, a Čas trvá, zobrazující přízračná setkání se uplatňovaly i v jeho detailech industriálních objektů, aktech, fotografiích architektury, portrétech, krajinářských snímcích a dokumentárních záběrech se sociální tématikou.

Funke současně tvořil fotografie v duchu konstruktivismu (například soubor snímků z výstavby kolínské elektrárny). Nekonvenční kompozice, odvážné úhly pohledu a diagonální uspořádání invenčně používal při zachycení jednoduchých motivů v jejich základní podobě.

V současnosti je Jaromír Funke považován za jednu z předních osobností evropské fotografické avantgardy meziválečné doby. Jeho dílo je součástí nejvýznamnějších světových sbírek včetně Muzea moderního umění a Metropolitního muzea v New Yorku, Národní galerie ve Washingtonu, Muzea J. Paula Gettyho v Los Angeles, Národní galerie Kanady v Ottawě nebo Pompidouova centra v Paříži. 

Výstava Muzea umění Olomouc představuje vedle dobových originálů nejslavnějších fotografií rovněž práce málo známé i dosud nikdy nepublikované a vznikla ve spolupráci s Funkeho dcerou paní Miloslavou Rupešovou.

VÝSTAVA: Avantgardní fotograf Jaromír Funke
TERMÍN: 15. listopadu 2018 - 10. února 2019
KURÁTOŘI: Vladimír Birgus, Štěpánka Bieleszová
ODBORNÁ SPOLUPRÁCE: Miloslava Rupešová
GRAFICKÝ DESIGN: Vladimír Vaca
INSTALACE: Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář
EDUKACE: Lenka Trantírková, Tereza Čermáková, David Hrbek

Fotogalerie
Jaromír Funke

Portrét Jaromíra Funkeho od Josefa Sudka, 1923

Samota a brýle
Abstraktní fotografie
Neony II
Po karnevalu
Z cyklu Sklo a odraz (Reflexy)
Abstraktní fotografie II
Ke stažení

Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10:00–18:00
Muzeum moderního umění 10:00–18:00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž zavřeno

Sobota | 15. 12. 2018

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

9 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016