Manský sál

Obdélný sál Arcibiskupského zámku v Kroměříži, zaklenutý neckovou klenbou, je na západní a východní straně osvětlován čtyřmi okny. Kratší stěny prolamují půlválcové niky s konchou, do kterých jsou vložena rokoková kachlová kamna. Stěny pokrývá umělý mramor se zlacenými rokokovými řezbami. 

Figurální a ornamentální štukovou výzdobu provedl kroměřížský sochař František Ondřej Hirnle (1726–1773), fresku vídeňský malíř Franz Anton Maulbertsch (1724–1796). Smlouvu na zhotovení této nástěnné malby malíř podepsal 10. března 1759. Freska měla být provedena v létě téhož roku podle předaného libreta a následných malířových návrhů schválených biskupem. Dochované skici jsou uloženy ve sbírce Rakouského barokního umění ve Vídni. Čtyři scény po obvodu ilustrují významné události z historie olomouckého biskupství a jeho lenní organizace: Zakladatele lenního zřízení biskupa Bruna ze Schauenburgu před králem Přemyslem Otakarem II., potvrzení výsad biskupství v roce 1588 císařem Rudolfem II., uvěznění olomouckých kanovníků za stavovského povstání a ocenění věrnosti olomoucké kapituly císařem Ferdinandem II. Střed kompozice, s početným figurálním komparsem, je věnován oslavě objednavatele malby Leopolda Bedřicha z Egkhu. Důrazem na světlo a proměnlivou škálu koloritu, který je podán v široké škále pastózních tónů, malba vzbuzuje dokonalou prostorovou iluzi, umocněnou expresivními pohybovými i výrazovými zkratkami. Freska svým provedením patří k vrcholným dílům barokního luminismu, zřetelně ovlivněnému benátským kolorismem.

Do středu východní stěny je situován biskupský trůn s baldachýnem, na třech stupních. Sál sloužil k reprezentaci světské moci olomouckých biskupů a byl místem pro konání manských soudů a sněmů. Biskupské manské zřízení založil roku 1274 biskup Bruno ze Schauenburgu (1245–1281). Na jeho základě biskupové propůjčovali svým vazalům své statky i panství jako léna. Obdržet je mohl pouze katolický šlechtic pocházející z českých zemí. Politické i ekonomické vztahy mezi many a biskupem podléhaly lennímu právu. Man musel zprvu držet i vojenskou pohotovost. Císařovna Marie Terezie v roce 1779 nahradila církevní léna lény Koruny české.

Roku 1848 bylo zrušeno manské soudnictví, roku 1869 lenní systém olomouckých biskupů zanikl. Manské sněmy se do této doby konaly dvakrát ročně. Byly na nich skládány lenní přísahy, a řešeny manské spory. Důležité listiny a dokumenty byly ukládány do manských truhlic. Významným biskupským manem bylo také město Kroměříž. V křesle předsedal manským soudům biskup či arcibiskup, na židlích za dřevěnou balustrádou seděli zástupci manů – manská rada, výlučně šlechtického původu. Žalobce přečetl obžalobu a po hlasování o trestu byl rozsudek z okna sdělen obviněnému, kterého na dvoře hlídali vojáci biskupské či arcibiskupské gardy. Důležité listiny pro jednotlivá soudní přelíčení chystal knihovník a archivář, mající do Manského sálu volný průchod ze své kanceláře.

V současné době je Manský sál příležitostně využíván ke kulturním a společenským účelům.

Fotogalerie




Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10:00–18:00
Muzeum moderního umění 10:00–18:00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž 9:00 - 16:30

Neděle | 18. 8. 2019

Dnes je otevřeno ZDARMA


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

10 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016