Grafická sbírka Arcibiskupství olomouckého

Přes svou nespornou kvalitu a rozsah (téměř 20.000 grafických listů) není grafická sbírka Arcibiskupství olomouckého na rozdíl od kolekce obrazů či kreseb nejširší veřejnosti příliš známa. Již od počátku byla součástí kroměřížské zámecké knihovny. Karel z Lichtensteinu-Castelkorna (16641695) shromáždil cílenými nákupy rozsáhlý knižní soubor. S určitostí s jeho jménem však můžeme v dnešní grafické sbírce spojit pouze tři neúplné exempláře Vischerova a Nypoortova reprezentativního alba pohledů na Květnou zahradu z roku 1691. K dalšímu obohacení sbírky došlo za biskupa Jakuba Arnošta z Lichtensteinu-Castelkorna (17391745), o čemž svědčí alba s jeho osobním ex libris, či arcibiskupa Rudolfa Jana Habsburského (18191831). Ten rozšířil knihovní fond o celou svou příruční knihovnu, čítající přes 6.000 svazků, jež obsahovala i blíže neurčené kresby a grafiku. Kolem poloviny 19. století dostala podstatná část alb a sloh grafického souboru novou jednotnou polokoženou vazbu. V roce 1915 svěřil arcibiskup František Saleský kardinál Bauer (19041915) správu arcibiskupské knihovny Antonínu Breitenbacherovi (18741937), který si byl od počátku vědom nutnosti inventarizace a vědeckého zpracování grafické sbírky, k němuž dospěl ve třicátých letech. Breitenbacher sepsal inventář, který se však bohužel nedochoval, dále vypracoval autorský katalog a ikonografický přehled.

Grafická sbírka nabízí širokou a pestrou škálu uměleckých děl, a to jak po stránce provenienční, autorské a technické, tak po stránce slohového původu a časového zařazení jednotlivých kusů. Z ikonografického hlediska převažuje náboženská tematika, mytologické a alegorické náměty. Zastoupena je také tvorba krajinářská a vedutistická, nechybějí díla topografická a reprodukce architektonických návrhů. Poměrně početnou část sbírky tvoří portrétní zpodobení významných osobností zejména 19. století či grafiky s vojenskou tematikou.

Kroměřížské umělecké sbírky, zejména grafický a knižní soubor, naplňovaly na jedné straně prestižní a reprezentativní roli v duchu dobových konvencí uměleckého mecenátu. V jejich složení či orientaci můžeme sledovat osobní zájmy olomouckých biskupů a arcibiskupů, v širším kontextu pak módní tendence a vkus dané doby. Zároveň však sloužily také jako studijní materiál a inspirační zdroj četným zaměstnancům stavebního úřadu a správy arcibiskupských statků a lesů.

Martina Miláčková

Kontakt:
Mgr. Martina Miláčková
kurátorka a správce sbírky grafiky
milackova@olmuart.cz
tel.: 573 331 765

Fotogalerie
Giovanni Battista Piranesi (1720 Mogliano u Mestre – 1778 Řím)

L´arco gotico (Gotický oblouk), XIV. list z cyklu Carceri (Žaláře); 2. edice, (1749– 1761)

 

Johann Andreas Pfeffel (1674 Bischoffingen u Altbreisachu – 1748 Augšpurk)

podle
Giuseppeho Galli Bibieny (1696 Parma – 1757 Berlín)
Vydání Krista Pilátem, (1740)

Pietro Testa (1612 Lucca – 1650 Řím)

Triumf malířství na Parnasu, kolem 1642, 1648 (tisk)

 


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc zavřeno
Muzeum moderního umění zavřeno
Arcidiecézní muzeum Kroměříž zavřeno

Pondělí | 9. 12. 2019

Dnes je zavřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

10 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016