Následujte nás


Přihlásit se k odběru novinek

 

Křížová cesta z Orlice představí práci barokního malíře Bergla i restaurátorů

AKTUALITA | 14. 2. 2019

Johann Wenzel Bergl

*23. 9. 1719 Dvůr Králové na. L.
† 15. 1. 1789 Vídeň

Vídeňský malíř, představitel rakouské pozdně barokní malby ovlivněné benátským ilusionismem. Narodil se ve Dvoře Králové nad Labem, před polovinou 18. století odešel studovat na Akademii do Vídně, kde se stal žákem uznávaného malíře Paula Trogera (1698–1762) a posléze se zde také usadil. Bergl proslul ve své době zejména jako originální tvůrce dekorativních nástěnných maleb s exotickými scenériemi. Pracoval pro dolnorakouské kláštery a opakovaně také pro císařský dvůr. Dekorativními malbami vyzdobil např. apartmány v Hofburgu či zámku Schönbrunn, letní sídlo rakouských panovníků. Postupem času se vypracoval ve velmi ceněného a vyhledávaného freskaře.

Více než osm let pracovali restaurátoři na obnově čtrnácti velkoformátových obrazů křížové cesty z Orlice. Vzácný soubor maleb vytvořil rodák ze Dvora Králové Johann Wenzel Bergl (1719–1789), mezi jehož prominentní zákazníky patřila například císařovna Marie Terezie. Díky zásahu odborníků se malby podařilo zachránit a vrátit jim původní podobu, kterou od 14. února představí výstava v Arcidiecézním muzeu Olomouc.

Nová expozice patří do dramaturgické řady tzv. restaurátorských výstav představující významná díla zejména staršího umění, která prošla aktuální obnovou. Berglova křížová cesta z Orlice byla dlouho známá jen odborníkům, její havarijní stav totiž znemožňoval podrobnější zkoumání. „Například na sedmém zastavení bylo celkem šestnáct trhlin. Větší trhliny kryly staré záplaty, které již ztratily svou ochrannou funkci a odpadávaly. Povrch malby pokrývala silná vrstva nečistot a zažloutlý lak, takže originální barevnost byla téměř nečitelná. Na několika plátnech byly také stopy holubího trusu. V havarijním stavu byly i okrasné rámy s bohatými zlacenými řezbami,“ upřesňují restaurátoři, manželé Šárka a Petr Bergerovi.

Stav obrazů před restaurováními i postup jejich záchrany představí přímo ve výstavě i v doprovodném katalogu bohatá fotografická dokumentace.

Obrazy za 2000 zlatých

Unikátní obrazový soubor čtrnácti zastavení křížové cesty namaloval Bergl pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Orlici (nyní místní část východočeského Letohradu) v roce 1759. Rozměrná plátna, z nichž každé má 210 na 140 centimetrů, dodal malíř do východních Čech ze svého vídeňského ateliéru pravděpodobně navinuté na transportní válec, nedlouho po jejich dokončení. „Napnutí pláten na dřevěné podrámy a osazení do ozdobných rámů se uskutečnilo až v kostele a bohužel ne zcela odborně. Velikost spodních rámů nekorespondovala s velikostí pláten, což ovlivnilo jejich stav do budoucna,“ upozornila kurátorka výstavy Helena Zápalková. Podle dobových zpráv stálo čtrnáct obrazů křížové cesty na svou dobu poměrně vysokou částku, uvedených 2000 zlatých však obsahovala pravděpodobně také pořízení bohatě řezaných a zlacených rámů.  

Berglova obrazy jsou výjimečné díky malířově bravurní výtvarné zkratce hraničící s expresí, která dodává jeho dílům moderně působící výraz. Ve srovnání s dalšími dochovanými soubory se jeho Orlická cesta jeví jako nejzajímavější. Stala se dokonce inspiračním vzorem pro mladší cykly, například v kostele sv. Barbory v Zábřehu nebo ve farním kostele na českomoravském pomezí v Těchotíně na Ústeckoorlicku z poloviny 70. let 18. století. „Do roku 1776 je pak datovaná další křížová cesta v kostele Bičovaného Spasitele v Dyji u Znojma, jejíž některá zastavení z orlického souboru nepochybně čerpají,“ připomíná spoluautor výstavy Petr Arijčuk s tím, že k několika orlickým zastavením se dokonce dochovaly Berglovy kresebné předlohy uložené v Muzeu krásných umění v Budapešti.

Barokní malíř propojil české a rakouské instituce

Od narození Johanna Wenzela Bergla letos uplyne 300 let. Muzeum umění Olomouc se spojilo s dalšími čtyřmi institucemi v Čechách a Rakousku, aby společně propagovali akce pořádané k „berglovskému roku“. Jedná se o místa, kde barokní malíř zanechal největší stopu – Městské muzeum z jeho rodného Dvora Králové, Římskokatolická farnost – děkanství Opočno, Benediktinské opatství Melk, Cisterciácké opatství Zwettl a bývalé benediktinské opatství Klein-Mariazell.

VÝSTAVA | Křížová cesta z Orlice / Restaurování 2010–2018
VERNISÁŽ | 14. 2. 2019 v 18.30
TRVÁNÍ DO | 19. 5. 2019
MÍSTO | Arcidiecézní muzeum Olomouc - Galerie
KURÁTORKA VÝSTAVY | Helena Zápalková
ODBORNÁ SPOLUPRÁCE | Petr Arijčuk, Šárka a Petr Bergerovi
RESTAUROVÁNÍ | Šárka a Petr Bergerovi
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ | Vladimír Vaca
PŘEKLAD | Adéla Horáková
DOPROVODNÉ PROGRAMY | Hana Lamatová
EXPONÁTY ZAPŮJČILI | Římskokatolická farnost Letohrad

Fotogalerie
Johann Wenzel Bergl: III. zastavení křížové cesty

Stav před a po restaurování.

Johann Wenzel Bergl: IV. zastavení křížové cesty

Stav před a po restaurování.

Johann Wenzel Bergl: VII. zastavení křížové cesty

Stav před a po restaurování.

Restaurování obrazu
Restaurování obrazu
Ježíš poprvé padá pod křížem

Johann Wenzel Bergl, 1759, Orlice, kostel Nanebevzetí Panny Marie


Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10:00–18:00
Muzeum moderního umění 10:00–18:00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž zavřeno

Středa | 13. 11. 2019

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

7 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016