Můžete si koupit

Křížová cesta z Orlice. Restaurování 2010-2018

Přejít do e-shopu

Křížová cesta z Orlice | Restaurování 2010–2018

Arcidiecézní muzeum Olomouc, Galerie

Barokní malíř propojí české a rakouské instituce

Tři sta let letos uplyne od narození jednoho z nejvýznamějších barokních malířů Johanna Wenzela Bergla a je to také 230 let od jeho úmrtí. K „Berglovskému roku“ se spojila pětice českých a rakouských institucí, které budou společně propagovat akce spojené s tímto významným umělcem. Jedná se o muzea a kláštery, kde Bergl zanechal největší stopu – Městské muzeum z jeho rodného Dvora Králové, benediktýnské opatství Melk, cisterciácké opatství Zwettl a bývalé benediktýnské opatství Klein-Mariazell. K nim se přidalo i Muzeum umění Olomouc, kde v únoru začíná výstava Berglovy nově zrestaurované Křížové cesty z Orlice.

14. 2. 2019 – 19. 5. 2019

Výstava věnovaná křížové cestě z kostela Nanebevzetí Panny Marie na Orlici v Letohradě náleží do dramaturgické řady tzv. restaurátorských výstav Arcidiecézního muzea Olomouc. Ty si kladou za cíl představovat veřejnosti významná díla zejména staršího umění, která prošla aktuální restaurátorskou obnovou. Unikátní obrazový soubor čtrnácti zastavení křížové cesty, který namaloval pro orlický kostel v roce 1759 vídeňský malíř Johann Wenzel Bergl (1719 – 1789), byl v péči restaurátorů přes osm let. Vzácný soubor maleb se díky tomu podařilo zachránit a vrátit mu původní podobu, kterou od 14. února představí výstava v Arcidiecézním muzeu Olomouc.

Restaurování křížové cesty z orlického kostela rehabilitovalo mimořádně expresivní rukopis malíře i výraznou barevnost. Na výstavě bude veřejnosti poprvé v úplnosti představen nejen soubor všech čtrnácti velkoformátových obrazů, ale také náročná práce restaurátorů, kteří se na obnově tohoto jedinečného díla podíleli.

Johann Wenzel Bergl
*23. 9. 1719 Dvůr Králové na. L.
† 15. 1. 1789 Vídeň

Vídeňský malíř, představitel rakouské pozdně barokní malby ovlivněné benátským ilusionismem. Narodil se ve Dvoře Králové nad Labem, před polovinou 18. století odešel studovat na Akademii do Vídně, kde se stal žákem uznávaného malíře Paula Trogera (1698–1762) a posléze se zde také usadil. Bergl proslul ve své době zejména jako originální tvůrce dekorativních nástěnných maleb s exotickými scenériemi. Pracoval pro dolnorakouské kláštery a opakovaně také pro císařský dvůr. Dekorativními malbami vyzdobil např. apartmány v Hofburgu či zámku Schönbrunn, letní sídlo rakouských panovníků. Postupem času se vypracoval ve velmi ceněného a vyhledávaného freskaře. 

Restaurování se chopili dlouholetí spolupracovníci Muzea umění, manželé Šárka a Petr Bergerovi. Právě v jejich ateliéru se zrodil nápad na olomouckou výstavu. „Původní barevnost obrazů, objevující se pod rukama restaurátorů spolu s výsostně originálním, moderně působícím rukopisem způsobily, že jsme začali společně uvažovat o možné prezentaci tohoto dosud ne zcela doceněného díla,“ říká kurátorka výstavy Helena Zápalková.

Obrazy za 2000 zlatých

„Napnutí pláten na dřevěné podrámy a osazení do ozdobných rámů se uskutečnilo až v kostele a bohužel ne zcela odborně. Velikost spodních rámů nekorespondovala s velikostí pláten, což ovlivnilo jejich stav do budoucna,“ upozorňují restaurátoři. Křížová cesta byla původně  určena pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Orlici u Letohradu. Čtrnáct rozměrných pláten, každé má 210 na 140 centimetrů, dodal Bergel do východních Čech ze svého vídeňského ateliéru pravděpodobně navinuté na transportní válec, nedlouho po jejich dokončení. Malíř za své dílo obdržel dle dobových zpráv honorář 2000 zlatých.

Zavěšení a slavnostní posvěcení křížové cesty se pak uskutečnilo 2. července 1759. Ve srovnání s dalšími dochovanými soubory se Orlická cesta jeví jako nejzajímavější. Stala se dokonce inspiračním vzorem pro mladší cykly křížových cest, například v kostele sv. Barbory v Zábřehu na Moravě nebo ve farním kostele na českomoravském pomezí v Těchotíně na Ústeckoorlicku z doby kolem poloviny 70. let 18. století. 

„Do roku 1776 je pak datovaná další křížová cesta v kostele Bičovaného Spasitele v Dyji u Znojma, jejíž některá zastavení z orlického souboru nepochybně čerpají,“ připomíná Petr Arijčuk, spoluautor výstavy, s tím, že k několika orlickým zastavením se dokonce dochovaly kresebné předlohy uložené v Muzeu krásných umění v Budapešti. 

 

 

VÝSTAVA | Křížová cesta z Orlice / Restaurování 2010–2018
VERNISÁŽ | 14. 2. 2019 v 18.30
TRVÁNÍ DO | 19. 5. 2019
MÍSTO | Arcidiecézní muzeum Olomouc | Galerie
KURÁTORKA VÝSTAVY | Helena Zápalková
ODBORNÁ SPOLUPRÁCE | Petr Arijčuk, Šárka a Petr Bergerovi
RESTAUROVÁNÍ | Šárka a Petr Bergerovi
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ | Vladimír Vaca
PŘEKLAD | Adéla Horáková
DOPROVODNÉ PROGRAMY | Hana Lamatová
EXPONÁTY ZAPŮJČILI | Římskokatolická farnost Letohrad

Doprovodný program ZDE.

Více čtěte v časopise Muzeion na straně 26 - 27. , v reportáži rádia Proglas či v reportáži Českého roozhlasu Olomouc.

Fotogalerie
Johann Wenzel Bergl: III. zastavení křížové cesty

Stav před a po restaurování.

Johann Wenzel Bergl: IV. zastavení křížové cesty

Stav před a po restaurování.

Johann Wenzel Bergl: VII. zastavení křížové cesty

Stav před a po restaurování.

Restaurování obrazu
Restaurování obrazu
Ježíš poprvé padá pod křížem

Johann Wenzel Bergl, 1759, Orlice, kostel Nanebevzetí Panny Marie

Video

Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10:00–18:00
Muzeum moderního umění 10:00–18:00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž zavřeno

Neděle | 15. 12. 2019

Dnes je otevřeno ZDARMA


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@olmuart.cz
telefon: 585 514 241

10 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2016